Houby nás v jídelníčku provázejí od nepaměti. V některých kulturách byly považovány za pokrm bohů a jejich výtažky se dodnes používají v léčivech. Čím jsou tak hodnotné pro lidský organismus a jak často je zařazovat do jídelníčku? Jak je správně uchovávat a zpracovat? Na tyto otázky odpovídá v novém dílu pořadu Rozum v troubě na Mall.tv výživový specialista Petr Havlíček.
Houby se vždy těšily velmi dobré pověsti. Ve staré Číně se extrakty z hub používaly jako léčiva a i západní medicína jejich účinků do značné míry využívá. Proč jsou ale houby tak nesmírně ceněny i ve stravování jako takovém? Přestože houby botanicky mezi zeleninu nepatří, z hlediska obsahu živin je tam zařadit můžeme. Z nutričního hlediska obsahují nízký podíl makroživin, a naopak vysoký podíl vitaminů, minerálních látek a některých fytochemikálií.
Houby jsou především významným zdrojem vitaminů skupiny B, vitaminu D, vápníku, železa, selenu, zinku a draslíku. „Ale z mého pohledu – co činí houby velice atraktivními, to jsou různé typy vláknin,“ tvrdí Petr Havlíček a poukazuje na důležitost pro zdraví střevního mikrobiomu. „Pokud chceme být zdraví, potřebujeme živit právě přátelské bakterie a houby jsou zdrojem vláknin, to znamená prebiotik, která právě celou řadu těchto přátelských bakterií vyživují,“ vysvětluje Petr Havlíček. Z hlediska udržení zdraví střevního mikrobiomu je optimální houby konzumovat denně, nejméně však jednou za tři dny.
A jakým stylem houby konzumovat? Velice záleží na konkrétním druhu. Některé se dokonce dají konzumovat syrové. Obvykle je však třeba houby tepelně upravit, a to varem či podušením přibližně po dobu deseti až dvaceti minut, případně krátkým orestováním. „Zároveň abychom zamezili tvorbě rozkladných toxických látek, je houby potřeba správně uchovávat a poměrně rychle zpracovat,“ upozorňuje výživový odborník Petr Havlíček. Doporučuje houby vyndat co nejdříve z košíku, aby se neznehodnotily, a ještě před zmrazením je tepelně upravit.
