Jak začlenit do života jednodenní půst? Jaké jsou jeho výhody a kdy může uškodit?

18. ledna  2022 
 06:00

Každý den nemusíme jíst od rána do večera. Co takhle zkusit jeden den v týdnu či měsíci lačnit? V životě našich předků se pravidelně střídaly časy hladovění i časy hodokvasu. Během hladovění nepoužívá organismus jako palivo glukózu, ale ketolátky, které vznikají přeměnou tuku na cukr. Náš organismus si s časem, kdy je bez jídla, zkrátka umí poradit. K čemu všemu nám může jednodenní půst pomoct, a jaká má naopak rizika?

Půsty mají celou řadu odpůrců, ale také zastánců, mezi které patří také přední český výživový odborník Petr Havlíček. Ten se v pořadu Rozum v troubě na Mall.tv rozpovídal o příznivých účincích občasného lačnění, které je nám známo už z historie. „Z hlediska evoluce nebo vývoje se nám pravidelně střídala období hladovění a období hodokvasu. Tomu se samozřejmě přizpůsobil i náš organismus," říká Petr Havlíček.

Co je to ketóza?

Během hodokvasu je naším hlavním palivem glukóza, což je základní cukr, který mohou orgány využít k získání energie. V období hladovění nahrazují glukózu ketolátky, které vznikají přeměnou tuků. Tělo se tak dostává do stavu zvaného ketóza. Jako minoritní palivo však stále využívá i glukózu. „Takže rozhodně si náš organismus s určitou dobou, kdy jsme bez jídla, dokáže bez problému poradit," vysvětluje Petr Havlíček.

Jak půst podporuje samočištění těla?

V čem vám jednodenní půst může pomoct? Nejzásadnějším důvodem pomoci je podpora autofágie neboli samopožírání buněk. Autofágie je samočisticí mechanismus, kterým se zbavují buňky všeho, co nefunguje, co je staré či poškozené. Přestože probíhá prakticky pořád, tak v případě, že se stravujeme prakticky nepřetržitě, je autofágie potlačena. Spouštěčem jsou naopak zátěžové situace, jako jsou prodloužené lačnění, velká fyzická zátěž nebo stres. „Druhým důvodem je to, že svému trávicímu traktu na dvacet čtyři nebo na šestatřicet hodin ulevíme," říká Petr Havlíček. Podle studií už však desetihodinové až čtrnáctihodinové lačnění autofágii spustí, a tak stačí prodloužit dobu mezi večeří a dalším jídlem v následující den.

Pro koho je půst nevhodný a jsou nějaká rizika?

„Pokud jsme zdraví, jsme v pohodě, tak nám jednodenní půst rozhodně nemůže nijak uškodit," tvrdí výživový specialista. Pro koho je ale půst nevhodný? Mezi rizikové skupiny patří děti, těhotné a kojící ženy, lidé nemocní, starší či s poruchou trávení. A co půstem riskujete? Dalo by se říct, že vůbec nic. Ovšem musíte mít pod kontrolou své emoce a pudy. Riziko jednodenního půstu totiž spočívá v následném přecpání se jídlem. To by bylo pro tělo kontraproduktivní, a navíc by přejedení proběhlo převážně nezdravým, nutričně chudým jídlem. Pokud jste tedy zdraví a nemáte s jídlem problémy ani na psychické rovině, pak jednou za čas půst svému tělu dopřejte.

Autor: Veronika Duží

Diskuse ke článku

.

Aplikace a kalkulačky

BMI
kalkulačka
Výpočet
energetického
příjmu

Jídelníčky na míru

Vyberte si jídelníček na míru
a hubněte konečně efektivněji