Po čtyřicítce se naše tělo začíná měnit. Pomalu klesá hormonální produkce, ztrácí se aktivní tělesná hmota, rychlost metabolismu se snižuje. Co naplat, vrchol už máme za sebou. Navíc máme na starosti partnera, děti, dům, zahradu, zvířátka, práci – dosaďte si sami. Povinností je hodně, času na sebe málo. Rozhodnout se zhubnout tedy vyžaduje opravdové odhodlání, vůli, chuť a notnou dávku sebevědomí.
Je hubnutí po čtyřicítce jiné? Rozhodně! Podle slov výživového specialisty Petra Havlíčka dochází ke změnám jednak v rámci fungování našeho těla, jednak také z pohledu psychiky. V novém dílu pořadu Rozum v troubě odborník na výživu popisuje, jak se naše tělo začíná měnit. Hormonální produkce začíná klesat, přicházíme také o svalovou hmotu a zároveň se každou dekádu zpomaluje metabolismus, a to přibližně o tři procenta. Hubnutí po čtyřicítce tak může být o něco obtížnější.
A pak je tady ta psychická stránka. „Člověk se sebou daleko lépe pracuje v době, kdy nemá celou řadu povinností, jako je partner, jako jsou děti, jako je určitá pozice v zaměstnání, nutnost vytvořit určité množství prostředků na obživu," popisuje danou problematiku Petr Havlíček. V mladším věku se nám tak se sebou pracuje mnohem snáz. Po čtyřicítce je toho času pro sebe méně, jelikož máme mnohem více povinností. Zároveň s věkem roste i únava, a to nejen vlivem stárnutí, ale důvodem jsou právě i zmíněné povinnosti a odlišně nastavené priority.
„Po té čtyřicítce je to o silné vůli, o silném přesvědčení, o silném chtění. O velmi silném a dobrém vztahu sám k sobě. A o tom, že pro sebe chci něco udělat a jsem o tom přesvědčený, že tak je to správně," říká Petr Havlíček. Pokud tak vaše rozhodnutí podléhá pouze tlaku okolí, trendům či jiným vnějším faktorům a není to o vaší vnitřní motivaci, pak vás čeká jen trápení. Ve dvaceti či třiceti letech vám půjde hubnutí hned z mnoha důvodů lépe, ale pokud člověk ví, co chce, pak změny probíhající v těle po čtyřicítce nejsou tak zásadní, aby mu bránily ve snaze zhubnout.
