Konečně, konečně, konečně! Po třech měsících jsme se od přípravy "na sucho" mohly přesunout na hory a začít pořádně trénovat na běžkách v těch pravých podmínkách. Od začátku ledna nám přejí, a tak s Gábi poctivě driluju styl.
Řeknu vám, není nad to mít svého servisního technika! Který se vám stará o běžky, vždy přesně ví, jaký vosk použít, zná vaši stoupací komoru téměř lépe než vy sami a s parafíny si rozumí jako s pokrevním bratrem. Co vám budu povídat, jsem ráda za svého přítele. Dlouhou dobu mi nedocházelo, že vlastně polovina úspěchu tkví v tom, jak dobře si je člověk schopen namazat běžky.
Trápení ve stopě
Až dosud. Zatímco Gábi posílala vysmáté fotografie z běžek a hecovala mne svými výkony na Superlife, já se trápila v Rakousku ve stopě. Nejelo to, podkluzovalo to a prostě to bylo neštěstí samo o sobě. Jako správná ženská jsem chtěla hůlkami mlátit do země a křičet, že to prostě nejede. Na poslední chvíli jsem si uvědomila, že jsem dospělá a že tohle dospělé holky nedělají.
Chtě nechtě jsem se musela sama sebe zeptat, jestli jsem se nezbláznila, když jsem se rozhodla, že Jizerskou 50 pokořím. Jenže dříve než jsem se jala roztrhat startovní číslo, které ještě ani nemám, a zhroutit se do postele s tabulkou čokolády a s myšlenkami, že nic nemá smysl, ani mé tréninky, došlo mi, že problém možná není ve mně, ale v mazání.
Konec šupin!
Nicméně abych se poučila, nechala jsem si poradit od odborníků, jak se správně starat o běžky, a to nejen z hlediska stoupacích vosků, ale i ohledně zažehlování parafínů a běžné péče o lyže. Takže teď už se nemůžu vymlouvat ani na to, že bych měla špatně namazáno.
Jo, a proč je Gábi tak usměvavá? Ta si ještě pořád frčí na šupinách. Ale však počkejte, i na ni a na alchymii mazání běžek jednou dojde.
A co vy? Neláká vás se trochu hecnout, pokořit sami sebe a ujet Jizerskou 50? Stále ještě zbývá posledních pár startovních čísel!