Největší záhady lidského těla: Proč nám naskakuje husí kůže, zíváme a jsme lechtiví?
Lidské tělo je natolik složité, že na mnohé otazníky, které souvisejí s jeho fungováním, jsme dlouho nemohli najít rozumné odpovědi. Dnes už je díky vědě většinou máme.
Jak je možné, že se při lechtání smějeme, i když je nám k pláči, proč nám naskakuje husí kůže, i když nám není zima? K čemu je slepé střevo? Na mnohé z těchto otázek hledali vědci odpovědi stovky let. Díky moderním poznatkům na většinu z nich našli odpovědi.
Proč jsme lechtiví?
Přestože se tato otázka i problém zdá banální, nedařilo se na ni najít odpověď ani takovým mozkům, jaký měl Platon, Bacon nebo Darwin. Pravdou je, že při lechtání jde o jediný okamžik, ve kterém se smějeme, i když nechceme. Vědci zjistili, že jsme lechtiví hlavně z obranného důvodu, abychom cítili, že po nás například leze hmyz. Většina našich choulostivých bodů se nachází tam, kde se koncentrují obranné reflexy. Za zajímavost se považuje, že člověk nedokáže lechtat sám sebe, a že lechtání někdy může působit mučivě.
Proč zíváme?
Tvrdí se, že jde o projev únavy. Jenže často zíváme i tehdy, když unavení vůbec nejsme. Proč? Dlouho se mělo za to, že to děláme, abychom rychle doplnili potřebný kyslík do mozku. Tuhle starší teorii ale vyvrátila studie s pokusy, při které zívající dostávali kyslík, a stejně to nepomohlo, zívali dál. Vědci nakonec záhadu objasnili: Zíváme prý proto, abychom, ochladili přehřívající se mozek. Proto bychom zívání neměli potlačovat – udržuje v rovnováze energetická centra těla. Psychicky také uvolňuje napětí, což má pro člověka velký význam.
Proč nám naskakuje husí kůže?
Naskakuje nejen nám lidem, ale i jiným savcům. Je to za prvé ze zimy, kdy se napřímí chlupy, které zadržují průnik vzduchu, a tím se na kůži vytvoří izolační vrstva. Ze strachu máme vývojově husí kůži proto, abychom působili mohutněji a mohli „zastrašit nepřítele“. Ze vzrušení naskakuje husí kůže proto, že nervová soustava reaguje nevolním výbojem, který stáhne svalová vlákna kolem chlupů, čímž je napřímí a kůže kolem vypadá jako „husí“.
K čemu máme zuby moudrosti?
Vývojově sloužily člověku jako náhrada za zbytek chrupu, který bez péče a ošetření vypadával. Dnes, v době vyspělé medicíny, míváme zuby do vysokého věku. Zuby moudrosti pak můžou jen napomáhat lepšímu rozmělnění potravin.
Proč máme slepé střevo?
Vědci z Duke University v Severní Karolíně zjistili, že červovitý výběžek střeva má velmi důležitou roli v našem střevním ekosystému a není tedy „úplně k ničemu“, jak se i zdravotníci dlouho domnívali. K čemu tedy slouží? Pokud proděláme nějakou střevní infekci nebo užíváme antibiotika, jsou naše bakterie včetně těch prospěšných, všechny pozabíjené. Slepé střevo v těchto případech funguje jako bezpečnostní úkryt, do kterého se přátelské bakterie před útokem antibiotik a podobně ukryjí, a z něhož pak opět osídlí střeva. Podle vědců je tedy apendix důležitou součástí imunity.
Proč při kýchání zavíráme oči?
Při kýchání se tělo zbavuje nežádoucích látek, například chemikálií, alergenů nebo roztočů. Také jím můžeme reagovat na prudkou změnu teploty. Když se chystáme kýchnout, prakticky všechny funkce v těle se zastaví. Kýchnutí je reflex z podráždění trojklaného nervu, který vytvoří velký tlak a podráždí nervy, které jsou odpovědné za pohyb očních víček.
Proč pláčeme?
Zvířata nepláčou, dokážou to jen lidé. K čemu nám to je? Slzy nám začnou téct třeba při dojemném filmu, silném emotivním zážitku, při bolestivě nepříjemné poznámce partnera… Slzy z nás doslova odplavují stres a celkové napětí, takže bychom je neměli zadržovat – vždyť stres, zejména dlouhodobý, způsobuje celou řadu onemocnění.
Jaký smysl mají naše sny?
Smysl snů zajímá lidi od nepaměti a snaží se je stejně dlouho vykládat a porozumět jim. Výzkumy ukázaly, že si pamatujeme jen ty sny, při kterých se alespoň na několik vteřin probudíme. Sny se nám zdají pořád, do některých se promítá naše paměť a realita, jiné můžou odrážet naše obavy a myšlenky, kterými se v bdělém stavu zabýváme. Každopádně je snění projev zdravě fungující centrální nervové soustavy a pomáhají nám často „odžít“ si v nich i věci, kterých se v bdělém stavu velmi obáváme.
Dá se přežít jen s pomocí meditace?
Tak na tuhle otázku zatím vědci odpověď hledají. Indický jogín Prahladbhai Jani více než sedmdesát let nejedl a nepil. K životu mu prý stačila pouhá meditace. Jogín podstoupil vědecká pozorování a výzkum, dohled lékařů i kamer. Bez jídla nehubl, nevyměšoval a stav jeho orgánů ve stáří 80 let odpovídal 25letému mladíkovi. Rozumné vysvětlení na to nemáme, vědci hovoří o naprosté anomálii. Bez potravy člověk může přežít i několik měsíců. Bez vody ovšem ani ne týden. Dehydratovaný jogín by tak logicky dávno zemřel na selhání srdce. Jenom dýcháním člověk vyloučí jeden až dva litry vody denně, upozorňuje Michael Van Rooyen, britský lékař a ředitel Harvardské humanitární iniciativy. Jogínovi proto nevěřil. Podle něj možná schovával vodu v dlouhých vousech…
-
Související články
Poté, co se devětadvacetileté Mathilde Broberg z Dánska podařilo zhubnout na polovinu své původní …
Máte neustálou touhu něco jíst a mlsat? Zkuste se obklopit těmito potravinami, které mají podle odborníků …
Není to spravedlivé, ale ženské tělo začne v průběhu života procházet určitými změnami, které bychom …
Rozhodli jste se do svého života zařadit pohyb? Ačkoli jdete do cvičení s dobrým úmyslem, výsledek …
Přestože rýsování břišních svalů je hlavně výsledkem té správné diety, bez cvičení vytoužených výsledků …
Jak to, že vaše kamarádka shodila bez potíží pět kilogramů za měsíc, a vy máte stejnou dietu a shodila …
Klíčová slova:
zdraví, zdraví a nemoci, lidské tělo, záhady lidského těla, husí kůže, zuby moudrosti, zívání, lechtání, slepé střevo
Diskuse ke článku
.
