Mít tuhle nemoc není příjemné, ale ani tragické. Když se jednou objeví, už s vámi zůstane. Je ale spousta možností, jak ji držet pod kontrolou. Cukrovce 2. typu se dříve říkalo stařecká, ale to je omyl. Může totiž postihnout i mladší lidi, včetně dětí. Jde o to, jestli se jejímu příchodu můžeme vyhnout, nebo nezbývá než pasivně čekat, zda si od lékaře tuto diagnózu jednoho dne vyslechneme.
Kdo onemocní?
Na vzniku onemocnění se podílí jak genetika, kterou ovlivnit nemůžeme, tak řada faktorů zevních, s kterými se něco dělat dá. Patří k nim obezita, málo pohybu, moc stresu a v neposlední řadě kouření. „Poměr mezi genetikou a zevními vlivy je asi 50:50. Z toho jasně vyplývá, že svým přístupem můžeme ovlivnit, jestli dispozice pro diabetes mellitus rozvineme, či ne. A v jakém věku,“ říká lékařka Šárka Malá z Diabetologické ambulance EUC Kliniky Ostrava.
Brzy po diagnóze
Jak bude vypadat u konkrétního člověka léčba cukrovky 2. typu, závisí na době, kdy se na nemoc přijde. Příznaky jako žízeň či hubnutí mohou totiž dlouhé roky chybět. Mnohdy se tak cukrovka zjistí jen náhodným laboratorním vyšetřením, třeba u praktického lékaře. „V takovém případě mohou i jen samotná dietní opatření a úprava pohybových aktivit pomoct držet cukrovku pod kontrolou,“ uvádí diabetoložka. Pokud to ke kompenzaci cukrovky nestačí, přicházejí na řadu léky. Jejich výběr závisí na celkovém stavu pacienta, na stupni obezity, na jeho vlastních zásobách inzulinu... Někdy se léky musí kombinovat s léčbou inzulinem. V situacích, kdy je již při zjištění cukrovky pacient vážně dekompenzován, lze léčbu inzulinem zahájit hned.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.