Pondělí 23. prosince 2024
Svátek slaví Vlasta, zítra je Štědrý den / Adam a Eva
Oblačno, déšť se sněhem 2°C

Prokrastinujete a na všechno zapomínáte? Může za to váš mobil a cukr

  • Problémy se soustředěním má spousta lidí
    19. listopadu 2017 | 06:00

    Nezáleží na tom, jaký máte titul, kolik jste vystudovali škol, ani jestli si dokážete zapamatovat nákupní seznam, aniž byste na něco zapomněli! Trénovat mozek a zlepšit si paměť můžete vždycky! Známe jednoduché triky, jak toho dosáhnout bez biflování, memorování a neustálého opakování. 

  • Vhodná strava

    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Pravdivé přísloví tvrdí, že jsme tím, co jíme. To ale neplatí jen o našem zevnějšku! Náš mozek je totiž nejžravějším orgánem těla a kvalitní strava je pro něj obzvlášť důležitá. Základem dobrých výkonů, ať už ve škole nebo v našem zaměstnání, je sytá snídaně.

    Náš mozek ke své činnosti potřebuje pravidelný přísun glukózy. Studie z roku 2003 ale prokázala, že děti, které snídaly jednoduché cukry, měly nízkou aktivitu mozku podobající se sedmdesátiletým lidem. Proto třeba není dobré, aby děti snídaly jen cereálie plné cukru.

    „V testech si nejlépe vedly děti, které si ráno dopřávají jídlo s vysokým obsahem bílkovin,“ říká Barbara Stewart z britské University of Ulster. Proto jsou vhodná například vejce, která mimo jiné obsahují také cholin, stimulující nervové přenašeče. Pokud děti trvají na nezdravých cereáliích, dávejte jim je alespoň s mlékem nebo jogurtem.

    Základem zdravé snídaně je ale ovoce a zelenina, která je zdrojem antioxidantů. „Dietou bohatou na antioxidanty jsme u čtyřiceti starých psů dokázali výrazně zlepšit schopnost učení,“ říká Dwight Tapp z Kalifornské univerzity v Irvine. A pak že starého psa novým kouskům nenaučíš!

  • Poslech hudby

    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Určitě znáte únavu, která vzniká přepracováním mozku. Toto vyčerpání nastává, věnujeme-li se dlouhodobě jakékoliv jednostranné činnosti. Podobně, jako je to se svaly, tedy nezáleží úplně na tom, jak mozek zatěžujeme, ale na tom, že zátěž nestřídáme. „Přílišné a často jednostranné přetěžování mozku vede z dlouhodobého hlediska ke snižování pracovního výkonu a k narůstající nespokojenosti,“ říká Radka Pálová, psychoanalytická koučka z Profit management ČR.

    V roce 1995 vědci z Winconsinské univerzity v USA prokázali, že nejlepším odpočinkem pro náš mozek je poslech Mozartových skladeb, protože zlepšuje matematické a prostorové myšlení. Tento objev potvrzoval i pokus učiněný na myších. Myši, které poslouchaly Mozarta, byly chytřejší než myši, které poslouchaly jiné skladatele nebo neposlouchaly žádnou hudbu. Nedávno toto zjištění podpořil také výzkum, který prokázala, že Mozartovy skladby spouštějí činnost mozkových genů, které podporují přenos nervových vzruchů.

  • Sport

    ...
    Autor: Shutterstock.com

    V tomto článku už jsme jednou přirovnali mozek ke svalu a uděláme to zas. Výzkumy totiž prokázaly, že sportovci mají z pravidla vyšší inteligenci i paměť. „Věnujeme-li se jakémukoliv sportu déle než třicet minut, dojde k lepšímu okysličování mozku, protože lépe dýcháme. Jakákoliv fyzická činnost zlepšuje průtok krve do části mozku, jež ovlivňuje nejen naši schopnost učit se, ale také tvorbu nových mozkových buněk. Když cvičíme, cítíme se navíc prokazatelně lépe, jsme pozitivnější, máme víc energie a jsme přístupní novým věcem,“ vysvětluje Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz.

    Nemusíme se ale sportu věnovat profesionálně, abychom mohli z jeho účinků profitovat. Bylo prokázáno, že pouhá půlhodinová procházka třikrát do týdne zlepší schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 procent. Díky fyzické aktivitě a lepšímu dýchání se nejen lépe okysličuje mozek, ale podporuje se tím také růst nových neuronů.

  • Spánek

    ...
    Autor: Profimedia

    Když před sebou máte nějaké důležité rozhodnutí, je vždy lepší, jednoduše se na to vyspat! Je to z toho důvodu, že váš mozek je prostě unavený. „Pokud jste vzhůru 21 hodin, vaše mentální schopnosti odpovídají opilému člověku,“ říká Sean Drummod z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu. „Stejně na tom budete i v případě, že se několik dní po sobě vyspíte jen pár hodin.“

    Protože mozek pracuje nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně, je důležité ho během spánku osvobodit od vnějších podnětů. Spánek je důležitým nástrojem naší paměti, díky němu se třídí a rovnají informace, které jsme nastřádali během dne.

    Známe způsob, jak se lépe vyspat!

    Video se připravuje ...
    Podívejte se na deset tipů, jak se lépe vyspat • VIDEO: Markéta Tošnarová / iStock.com

  • Prostředí

    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Můžete být vzdělaný, sečtělý a chlubit se tím nejvyšším IQ na světě, ale nic platné vám to nebude, pokud se nedokážete soustředit. K udržení pozornosti napomáhá mnoho návykových látek, mezi které patří například i kofein. Existují však i jiné způsoby, jak podpořit soustředěnost. Mezi ně patří už například zmiňovaná fyzická aktivita, pravidelná strava a odpočinek.

    Kromě toho je ale zapotřebí se co nejefektivněji vyhýbat vyrušení. Studie, která se zabývala vlivem pracovního prostředí na efektivitu práce, prokázala, že telefonický hovor vás od hluboké koncentrace vyruší natolik, že se do ní opět vrátíte až patnáct minut po jeho ukončení. Od odpoutání se od okolních ruchů pomáhá například hudba. Ta by ale měla být tichá a monotónní, aby vás naopak nevyrušovala. Největší rozptýlení ale údajně přináší lednička. Od tohoto lákadla byste se tedy měli držet co nejdál!

  • Emoce

    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Máte problém jít do obchodu, aniž byste něco z nákupního listu nezapomněli? Možná vám k zapamatování seznamu schází jen správná technika. „Studovali jsme mozky několika účastníků každoročního paměťového mistrovství světa a přišli jsme na to, že ti nejlepší nemají nijak výrazně vyšší IQ než zbytek populace. Jen k zapamatování využívají i další části mozku, které se běžně zapojují při jiných činnostech, ne však při jednoduchých testech paměti,“ říká Eleanor Maguire z Londýnské univerzity. Bylo prokázáno, že účastníci testu si objekty v podobě karet pamatovali díky zasazování situace do příběhu nebo přikládali kartám různé emoce. „V našem testu si studenti, kteří obrazcům přiřazovali nějaké emoce nebo pohyb, pamatovali téměř třikrát více karet než studenti, kteří to nedělali,“ dodává Maguire.

Autor: Rebeka Stoklasová
Diskuse ke článku
.
Video se připravuje ...