2°C
"V létě jsou průjmová onemocnění velmi často způsobena bakteriální nákazou vyvolanou salmonelami či kampylobaktery, a to zejména z nedostatečně tepelně upraveného masa, hlavně drůbežího, dále z infikovaných vajec a výrobků z nich, vzácně se může přenést i nepasterizovaným mlékem a jinými potravinami," upozorňuje lékařka Helena Ambrožová z infekční kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce.
Jak se vyhnout škodlivým látkám?
Je nebezpečné veškeré maso, které si toužíme připravit doma na rožni, v troubě či parním hrnci? Nikoli. Co se týká salmonely, ke kontaminaci může dojít během zpracování masa na jatkách, během skladování nebo dané zvíře tuto bakterii mělo již předtím. Při špatném skladování a nedostatečném tepelném zpracování riziko infekce stoupá.
Jak dlouho se léčí salmonelóza?
„Průběhy nákazy salmonelou a kampylobakterem mohou být rozličné, od lehkého až po velmi těžký. Záleží na typu daného kmene, na infekční dávce, dále na tom, jak je daný člověk citlivý, jak silnou má imunitu a podobně. Pozor je třeba dát hlavně u malých dětí, u nichž stačí menší infekční dávka než u dospělých. Ve větším ohrožení jsou rovněž lidé, kteří mají žaludeční obtíže, konkrétně sníženou kyselost žaludku, starší osoby a osoby oslabené dlouhodobým onemocněním," konstatuje lékařka Ambrožová.
Hlavní chybou, kterou lidé s akutními střevními problémy dělají, je, že se bojí pít dostatek tekutin, aby následně nemuseli běžet na toaletu. Je naopak nezbytné pít hodně, u urputných průjmů klidně i 3 až 4 litry denně! Jinak se nemocný velice rychle dopracuje k dehydrataci, kdy již jde de facto o život: může nastat selhání ledvin. Je pak nezbytná urychlená hospitalizace.
Pozor na dehydrataci
Ne vždy však mají bakteriální nákazy vyvolávající střevní obtíže pouze mírný charakter, jako jsou bolest břicha, nevolnost a průjem. U lidí oslabených, dlouhodobě nemocných, u dětí a starších osob hrozí v první řadě již zmíněná dehydratace, akutní selhání ledvin a řada dalších komplikací.
Bakterie se totiž může dostat do krve, a být tak „rozeseta" po celém organismu nebo se usídlí v některém z orgánů a vytvoří hnisavé ložisko – zánět v mozku, kloubech, kostech, osrdečníku apod. Může též nastat celková sepse organismu, laicky řečeno otrava krve.
Listerióza také přichází s jídlem
Dalším z onemocnění, jež mohou vzácně vyvolat průjem a střevní obtíže, je listerióza. Nakazit se můžeme především konzumací infikovaných zrajících sýrů, nepasterizovaného mléka, masných výrobků či kontaminované zeleniny. Kromě střevních projevů, bolestí hlavy a zvracení se může projevit jako hnisavý zánět mozkových blan. Těhotným ženám může listerióza přivodit předčasný porod, nebo dokonce potrat, novorozenec může mít také hnisavý zánět mozkových blan či sepsi.
Pokud máte silné bolesti břicha, vyšší horečku, třesavku, krev ve stolici nebo „běháte" téměř celý den, je nezbytné vypravit se k lékaři! Na otázku, jak dlouho po odeznění příznaků je člověk nosičem nákazy, doktorka Ambrožová odpovídá: „To je různé. V momentě, kdy je člověk pozitivní, to znamená, že vylučuje salmonely či kampylobaktery stolicí, je nahlášen na příslušnou hygienickou stanici. Aby byl vyhodnocen jako již neinfekční, tedy vyléčený (kupříkladu u salmonel), musí mít negativní tři po sobě jdoucí výtěry. Nicméně se stává, že se salmonely vylučují z těla ven poměrně dlouhou dobu, ale pacientovi již fyzicky nic není. Dny, týdny, měsíce; čím je dítě mladší, tím déle může vylučování patogenu z organismu trvat. Antibiotická léčba přitom může paradoxně tento stav ještě prodloužit."
Více zajímavých zdravotních článků najdete na www.mojezdravi.cz
