2°C
Jaké hlouposti slýcháváte o rakovině nejčastěji?
Že existuje jen jedna rakovina. Už příčiny a mechanismy vzniku nádorů, tedy zhoubné přeměny buněk a jejich šíření, mohou být odlišné. A různé druhy nádorů se liší také podle místa vzniku i řady vlastností, které rozhodují o průběhu nádorového onemocnění a úspěšnosti léčby.
A další mýtus?
Dalším mýtem je, že existuje nebo lze nalézt nějaký univerzální lék nebo všeobecně účinný postup proti rakovině, který znají různí léčitelé, ale oficiální medicína je rozmařile nepoužívá.
Co je tedy rakovina?
Rakovina je spíše soubor mnoha druhů onemocnění, která mají společné to, že při nich probíhá nezávislý a neregulovaný růst zhoubně zvrhlých buněk a jejich metastazování, tedy šíření v organismu v pozdějších stadiích. Rozhodující je tedy hlavně klinické stadium onemocnění, zda nádor je dosud omezen na místo vzniku, zda prorůstá do okolí, šíří se do okolních mízních uzlin nebo už metastazuje i do vzdálených orgánů. To platí pro nádory pevné čili solidní, kterých je většina. Ke zhoubným onemocněním však patří i nádorové bujení krevních buněk, hlavně bílých krvinek, tedy leukemie, které se šíří do celého organismu už od samého počátku.
Když člověk onemocní rakovinou, nakoupí spoustu drahých doplňků stravy, aby podpořil léčbu. Pomohou?
Kdyby doplňky stravy měly prokázaný přímý protinádorový účinek, byly by nepochybně zařazeny mezi protinádorové léky. Byly by takto registrovány a také hrazeny z veřejného zdravotního pojištění jako jiné protinádorové léky s prokázanou účinností.
V knize Jak předcházet rakovině, k níž jste napsal předmluvu, se objevuje dokonce varování, že některé vitaminy mohou rakovinné bujení podpořit...
Zrovna s vitaminy bych tedy určitě nestrašil, ale ani na ně v léčbě nádorů nespoléhal. Vitaminů je řada a mají různé účinky. Ke zdárnému životu a růstu je samozřejmě potřebují nejen normální, ale také nádorové buňky, a to v různé míře. Třeba krvetvorné buňky potřebují mezi jinými více vitamin B12, který třeba při akutní leukemii asi aktivně podávat nebudeme, abychom nemoc nepodporovali.
A co vitamin C a jiné?
Objevily se pokusy léčit nádory třeba velmi vysokými dávkami vitaminu C, ale rizika těchto dávek patrně nevyvažují přínos této léčby mírnící snad příznaky, ale nikoli nádor. Existuje také třeba vitamin K upravující krvácivé stavy, který zase není možno doporučovat u stavů zvýšené srážlivosti krve. Nemocný organismus onkologického pacienta samozřejmě vitaminy v potřebné běžné míře potřebuje, a někdy při náročné léčbě dokonce více. Nechal bych to vždy na posouzení konkrétní situace a konzultaci s ošetřujícím lékařem.
Vitamin D ale proti rakovině pomáhá, nebo ne?
Nevím, že by nějaký vitamin prokazatelně léčil rakovinu nebo působil spolehlivě v její prevenci. Léta se testovaly onkopreventivní účinky vitaminu E a nakonec bez úspěchu. Je známo, že naše populace má statisticky nižší hladiny vitaminu D v organismu, což může mít řadu neblahých důsledků pro zdraví. Ale různé statistické souvislosti a dohady neznamenají, že vitaminem D se dají nádory léčit nebo jim předcházet.
Podle statistik máme každý dost velkou pravděpodobnost, že nás nádor nemine, co říkáte?
Každý třetí člověk v Česku během svého života nějakým typem nádoru onemocní, každý čtvrtý na rakovinu zemře. Pokud je to v devadesáti či stovce, není to tak zlé jako v šedesáti, padesáti, nebo dokonce dříve. Na něco se zemřít musí. Čím však později, tím lépe. Proto je třeba po nádorech pátrat už v časných stadiích, kdy jsou vyléčitelné.
Onkologové mají tedy hodně pacientů…
S vyléčenými nebo právě léčenými nádory žije v České republice asi 520 000 lidí, 15 až 20 procent z nich se dožije během dalších let ještě jiného nádoru, který s tím původním nesouvisí, menší část ještě i třetího. To je realita. Podle Járy Cimrmana s tím lze nesouhlasit, lze i protestovat, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat. Je však třeba umět s touto realitou žít a snažit se přežít ji co nejdéle.
Jak velký podíl má na vzniku rakoviny genetika?
Rakovina vzniká v důsledku hromadění poruch genetického kódu, na němž naše existence stojí, a tudíž mu neunikneme. Podíl genetických změn čili mutací je tedy zásadní, lze říci stoprocentní. U každého nádoru lze prokázat mnoho genových mutací různého významu a s různými důsledky. Ještě i v průběhu nádorového onemocnění a pod vlivem léčby vznikají další mutace, které třeba mění citlivost nádoru k léčbě.
Takže když měli rakovinu rodiče, nevyhnu se jí...
Část genových mutací si neseme od rodičů, část jich získáváme během života. Jejich poměry a kombinace jsou různé a do značné míry i jedinečné. Existují ale také takzvané „nádorové rodiny“, kde je výskyt různých forem rakoviny mimořádně častý, třeba už v mladém věku. Těchto prokazatelně dědičně přenášených nádorů je asi 5 až 10 procent.
A jak velkou roli tu hraje životní styl?
Genetické poruchy, které vznikají během života, závisí na zevních podmínkách a rizicích, k nimž jistě patří také strava, ovzduší, prostředí, ve kterém žijete, zdroje záření, ale také různé chronické záněty či některé virové infekce. A pak zde hraje roli ještě přirozená odolnost jedince, opravné mechanismy v genomu buněk a dohled jeho vlastní imunity.
Co z toho pro nás plyne?
Vskutku není žádný jediný a spolehlivý recept než ten, že je třeba odstranit zjevně rizikové faktory – kouření, nezdravou stravu, oslabování imunity a látkové přeměny v těle nebo také chronické a neřešené infekce. Na zdraví tyto faktory jistě nepřidají a riziko vzniku rakoviny nepochybně zvyšují.
Dá se o rakovině říct něco optimistického?
Rakovina všech typů zachycená včas je již zcela vyléčitelná. A některé typy nádorů jsou vyléčitelné i v pokročilejších fázích onemocnění. Třeba dětské nádory, u dospělých lymfomy nebo metastazující nádory varlat. U velké části i velmi pokročilých nádorů už umíme délku života významně prodloužit i na několik let. Nebo alespoň významně snížit potíže a bolesti po zbytek života.
