3°C
Dnem nejpřísnějšího půstu je Velký pátek – den, kdy je potřeba symbolicky dodržovat smutek nad Ježíšovou smrtí. Podle starých pověr měly v tento den velkou moc čarodějnice a zlé síly, proto je potřeba mít se před nimi na pozoru.
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary. Všechny tyto úkony totiž byly považovány za posvátné a bylo proto potřeba se jim v tento nebezpečný den vyhnout. Půjčená věc by navíc mohla přinést do domu kletbu!
Naopak, Velký pátek se hodí pro různé druhy věštění a připomenout bychom si měli i osoby, které už nejsou mezi námi. Sledujeme, jestli v tento den nespatříme nějaké osudové znamení – symbol či neobvyklou událost předpovídající budoucnost! Děti a mládež chodily v tento den od domu k domu s řehtačkami koledovat.
Těsně před Velikonocemi přichází Bílá sobota. I v tento den bylo zvykem omývat se ráno pro zdraví a krásu pramenitou vodou. Bílá sobota byla časem příprav na samotné Velikonoce, pečení slavnostního pečiva a končícího půstu. Uklízelo se a malovaly se vajíčka. Krásně barevné kraslice jsou symbolem nového života a znovuzrození.
V dávných časech se do jejich výzdoby zakomponovávaly magické ochranné symboly, mezi které patřil například kříž, spojené spirály, sluneční kruh, květ nebo srdce. Používaly se barvy symbolizující život – červená jako krev, zelená jako listí a žlutá jako slunce, často doplněné také tajemnou černou. Vyzkoušejte si i vy letos vyzdobit vajíčka o něco magičtěji!
Boží hod Velikonoční, neboli Velikonoční neděle, je největším křesťanským svátkem v roce! Bylo zvykem nechat si v tento den posvětit v kostele slavnostní pečivo, jako je mazanec a beránek, které si pak doma rozdělili a společně snědli všichni členové rodiny. Na mnoha místech však bylo nutné věnovat část posvěceného pečiva i studni, poli a zahradě – tento tajemný zvyk je pozůstatkem prastarých magických praktik pro přivolání dobrého a úrodného roku!
Velikonoční pondělí je pak, jak jinak, časem pomlázky neboli mrskačky. Tímto typickým a mezi něžnější polovičkou lidstva nepříliš oblíbeným zvykem, jehož kořeny sahají až do dávných pohanských dob, se mohou pochlubit jenom Češi a Slováci – jinde ve světě ho neznají!
Kromě toho, že má ženám a dívkám zajistit zdraví a krásu na celý další rok, se v něm ukrývá také symbolika plodnosti a sexuality – v některých krajích je zvykem místo mrskání polévat ženy vodou, a ta symbolizuje život stejně jako vajíčko, které pak muž za odměnu dostane! V samotné pomlázce pak můžeme najít prvky falického symbolu, tedy podlouhlého útvaru, vzdáleně připomínajícího …no, vždyť přece víte co! Tak co dámy, nestojí přece jenom za to tento neoblíbený zvyk vydržet?
TIP NA VIDEO: Jak se každý rok vypočítávají velikonoční svátky?
