Trestní zákoník v České republice nedefinuje znásilnění nesouhlasem, ale donucením či zneužitím bezbrannosti. Taková definice není dostatečná, jelikož nezahrnuje velkou část případů, ve kterých přímo nedošlo k fyzickému násilí. Definici znásilnění založenou na (ne)souhlasu má v současnosti již 13 evropských států.
„Souhlas se týká každého z nás a každý by měl vědět, jak ho poznat. Znásilnění zažije každá desátá žena v ČR a každý třicátý muž. Tyto statistiky ukazují, že s nekonsenzuálním pohlavním stykem má zkušenost obrovské množství lidí a je to problém, před kterým nemohou politici dále zavírat oči. Pokud opravdu chceme žít ve společnosti, která netoleruje sexuální násilí, tak je důležité, abychom se všichni zasadili o změnu,“ dodává Johanna Nejedlová ze spolku Konsent, která se společně s Amnesty International, Českou ženskou lobby a Ženami v právu zabývá touto tematikou v kampani Chce to souhlas.
Podle odborných výzkumů je v České republice každoročně spácháno přibližně 12 000 znásilnění. Policii je však každoročně ohlášeno jen okolo 600 případů. Přestože se u nás v průměru stane 34 znásilnění denně, policii je ohlášeno jen jedno až dvě z nich.
Podívejte se na rozhovor s herečkou Alenou Dolákovou, která si bohužel touto zkušeností prošla ve skutečnosti:
Rozhodně je správné upozorňovat na takové mezery v zákonech, aby se dosáhlo nápravy, a je dobře, že se těmto těžkým tématům věnují i populární seriály, jako jsou Ulice a Ordinace v růžové zahradě. Přestože herci znásilnění pouze hrají, má to na ně velký emotivní dopad a jen těžko si můžeme představit, čím si procházejí skutečné oběti. Znásilnění je jeden z nejzávažnějších a nejvíce zraňujících trestných činů. Často má dlouhodobé negativní zdravotní i společenské dopady. Zasahuje nejen oběť, ale i její okolí. S traumatem se velká část obětí vyrovnává dlouhou dobu, část dokonce celoživotně. K dlouhodobým následkům dochází až u 90 % obětí. Podle britského průzkumu se jedná o zločin, kterého se ženy obávají více než kteréhokoli jiného.
„Radka si zažila něco, čeho se obává a z čeho má strach snad každá žena. Když člověk zapluje do ,podsvětí’ této problematiky, což jsem v rámci přípravy udělala, v šoku zjistí, kolika žen se sexuální obtěžování či přímo znásilnění týká,” říká představitelka Radky Anna Slováčková. A dodává: „Radka se společensky unaví, naivně uvěří svému kolegovi, že právě s ním je v bezpečí, jenže on té situace zneužije. Radka jasně řekne ,ne‘, dokonce několikrát. Právě toto krátké slovo by mělo stačit, aby druhá strana přestala dělat cokoli, co se nám nelíbí. To se bohužel ve spoustě případů nestane. Navíc to, jak Michal Radku znásilní, je mnohem častější případ, než bychom si mysleli. Mrzí mě, že na něj společnost vzhledem k přítomnosti alkoholu mnohdy nahlíží tak, že si za to oběť mohla sama.”
K tomu, jak se natáčela samotná scéna násilného aktu, Anna uvádí: „Natáčet něco takového je samozřejmě těžké. Hodně jsem to předtím probírala jak s kolegyněmi, tak s terapeuty. Dívala jsem se na různé dokumenty na dané téma a studovala je. Pak mi pan režisér Fuit vysvětlil svůj pohled na celou scénu, že to musíme natočit tak, aby bylo jasně patrné, že se o znásilnění jedná. Zároveň jsem byla moc ráda, že jsem vypjatou scénu točila s Jurajem Bačou, což je neuvěřitelně hodný, slušný člověk. Pořád se ujišťoval, že jsem v pořádku.”
V seriálu Ulice došlo ke znásilnění Blanky, kterou hraje Linda Rybová, a opět přišlo ze strany člověka, kterému důvěřovala. Znásilnění partnerem je bohužel jedním z nejčastějších a právě tato znásilnění mnohdy zůstávají za stěnami ložnic, aniž by byl násilník potrestán. „Naši dějovou linku jsme s Lindou znali dlouho dopředu, navzdory tomu bylo velmi nepříjemné natáčet násilí, kterého se Luděk na Blance dopouštěl. Samozřejmě se na place ve skutečnosti nikomu nic zlého nedělo, přesto na něj nevzpomínám rád. Zanechalo ve mně nesmírně tísnivý pocit,“ vyjádřil se Vasil Fridrich, představitel Luďka.