2°C
Rozdílný pohled na svět u mužů a u žen byl a bude opět hlavním gros filmu. Všechno bude ale tak trochu naopak. Minule se hlavní hrdina Karel, kterého hrál Jiří Langmajer, ocitl v ženském těle, jež patřilo herečce Anně Polívkové, a musel se naučit v něm fungovat. Tentokrát to bude obráceně. Hlavní hrdinkou bude Irena, již ztvárnila právě Anna Polívková, a ta se po nešťastně vysloveném přání před vědmou ocitne v těle mužském. Ano, hádáte správně, to bude patřit herci Jiřímu Langmajerovi.
Herečka Anna Polívková má v tomto filmu méně prostoru, ale přiznala, že během natáčení dostala jistou životní lekci. „Při natáčení jsem si uvědomila, že se musím poměrně dost soustředit, abych se chovala víc žensky než obvykle, a že bych to možná měla i víc pěstovat ve svém soukromém životě. Jirka chtěl, abych ho trochu koučovala, což mne dost rozesmálo, a pak jsme na to neměli vůbec čas. My jsme zrovna před tím točili seriál Špunti na cestě a opravdu na nějakou přípravu nebyl čas. Na place jsme se samozřejmě párkrát potkali a nějaká gesta nahráli, ale Jirka nakonec měl svou koučku a já jsem ho jen občas trochu navedla, ale minimálně,“ prozradila Anna Polívková.
A co na to Jiří Langmajer? Ten zase přiznal, že tajně Aničku půl roku sledoval! „My jsme s Aničkou spolu byli celé léto, protože jsme točili seriál Špunti na cestě, takže jsme spolu vlastně suma sumárum strávili skoro půl roku. Jasně že je radost s ní točit. Anička je milá slečna, a já jsem ty tři čtyři měsíce po ní navíc tak zvláštně pokukoval a ona se mě ptala: Co na mě pořád tak koukáš? A já jsem jí říkal: No to proto, že tě vlastně budu hrát. Takže to bylo fajn a máme spolu hezký, milý, přátelský vztah. Nicméně tady to není o tom, že se budeme napodobovat, v tom není ten hlavní vtip, takže já se nesnažím za každou cenu napodobit mimiku Aničky, ale snažím se v rámci svého mužského těla chovat aspoň trochu tak, aby si lidi mysleli: Aha, tak v tomhle těle je možná zakletá žena,“ dodává Jiří Langmajer.
Inspirace není nikdy dost, a když nemáte mnoho času, poslouží vám hlavně ti nejbližší. Zajímalo by mě, zda se Adéla Gondíková v některých gestech a pohybech svého muže pozná! „Ženské pohyby, to je velká záludnost. A protože jsme neměli čas a prostor to trénovat, tak to vznikalo až na place před kamerou, a to je někdy těžké a trošku pro mě stresující, protože já nikdy na place nechci zdržovat, ale zároveň chci, aby to dobře vypadalo, takže to chvilku trvá. Nicméně my jsme byli tým sehraný a dokázali jsme vyhovět jeden druhému,“ řekl Jiří Langmajer a prozradil, že při vytváření postavy se trochu inspiroval i vlastní ženou – herečkou Adélou Gondíkovou. „Když něco hraji, tak se snažím většinou vycházet jenom sám ze sebe a zkusit si to na vlastní kůži. Nicméně tady jsem pochopitelně koukal třeba na to, jak Adéla stojí. Já si z ní dělám srandu, protože ona má takový zvláštní postoj, při kterém je jí fajn, a já, když se postavím stejně jako ona, tak mám pocit, že si vykloubím nohu. Tak to jsem tady použil.“
Samozřejmě že vedle starých známých se ve filmu objeví i pár nových postav. Jednou z nich je Irenina kamarádka Marcela, kterou hraje Tereza Kostková. „Ruda mi svěřil bezvadnou roli... Víme, že ten film je úžasná komedie, v níž jsou jasné typy, archetypy, a je třeba, aby kontrastovaly. Když se hlavní postava promění v muže, je třeba tam mít jako protipól typickou ženskou, aby věci v tom kontrastu vyznívaly. A celkově je to vlastně dost crazy. Je to hodně výrazný humor a mě to baví a ráda to hraji. Já tady mám právě postavu typické ženské, myšleno v dobrém. Samozřejmě i s ne vždycky lahodnými rysy, ale jsou podány zábavně a vtipně. Prostě žena, která se dá podtrhnout a vyjádřit hezky šťavnatě, a navíc moje postava je přímo konfrontována s tou změnou, když se ji Irena proměněná v Langoše snaží přesvědčit, že je stále Irena. Tam je hodně vrstev, které je potřeba vyjádřit: překvapení, strach, pochybnosti…“
Zajímavosti ze zákulisí
Vzhledem k proměně bylo třeba využít identického oblečení jak pro dobu, kdy je Irena ženou, tak pro čas, kdy je uvězněna v mužském těle, ale logicky jí chybí mužský šatník. Pro Annu Polívkovou a Jiřího Langmajera bylo vytvořeno 6 identických outfitů v odpovídajících velikostech, a to včetně nočního úboru.
Irenina nevěrného přítele Filipa hraje Daniel Krejbich, bývalý hráč amerického fotbalu a jedna z legend týmu Prague Black Panthers, který je historicky nejúspěšnějším týmem tohoto sportu u nás. Daniel Krejbich je členem Síně slávy tohoto klubu.
Všechny fotbalové scény – tréninky mužstva i zápas – se natáčely na hřišti klubu FK Zlíchov. Dresy, v nichž je filmový fotbalový tým oblečen, jsou původní dresy tohoto klubu.
„Když jsme točili fotbalový zápas, měli jsme to vymyšlené, aby nějak dopadl, a vlastně vše bylo předpřipravené. Problém byl v tom, že Mára Taclík dal tolik gólů, že jsme nakonec museli výsledek zápasu změnit tak, abychom tam všechny ty záběry mohli dát, protože ty situace byly strašně vtipné, měly báječný timing. V tom filmu jim to neuvěřitelně sekne a sluší,“ řekl režisér Rudolf Havlík.
Herečka Pavla Tomicová, která v prvním filmu skvěle vytvořila vědmu Zoltanu, onemocněla doslova pět minut po dvanácté. Stejný den ráno, kdy se měla její scéna točit, zavolala, že se kvůli zdravotnímu stavu nemůže na natáčení dostavit. Produkce se proto narychlo s režisérem dohodla, že se nebude měnit natáčecí plán a že roli Zoltany přeobsadí. Zavolala skvělé herečce Zuzaně Kronerové, která shodou okolností byla s divadelním představením v Praze, a ona si udělala čas k tomu, role se zhostit. A roli zvládla bravurně.
