Ondřej Brzobohatý: Táňa má slabost pro uniformy, málem jsem ji vzal z placu | Pro ženy | Blesk.cz

Ondřej Brzobohatý: Táňa má slabost pro uniformy, málem jsem ji vzal z placu

VIDEO: Adam Balažovič/BPŽ
26. června 2019 | 06:00

Ondra Brzobohatý (36) bude v novém seriálu Linka televize Prima za sex symbol a drsňáka na motorce. Přiznal, že nebezpečné motorkářské záběry ho nenechali natočit, i když chtěl, a že uniforma, kterou všichni nosí během natáčení, se nejvíc líbila jeho ženě Táně (31). Ta chtěla, aby si ji přinesl domů. Také vyprávěl, jak ho jeho neschopnost orientace v prostoru málem zabila.

Co jste říkal na nabídku role sexy policisty?
Původně jsem se vůbec neseznámil s tou informací, že by měl být sexy, takže jsem na to kývnul. Potom, když mi bylo řečeno, že by sexy být měl, tak jsem se obával, jestli to mé ztvárnění bude dostatečně věrohodné, a když jsem potom četl scénář, byly mé pochyby ještě větší. Práce toho krizového interventa a vyjednavače není jednoduchá, některé scény mi přišly opravdu náročné, ale o to větší to byla výzva v tomto směru, to jsem myslím částečně naplnil. Nevím, jestli se mi to povedlo i po stránce sexy zjevu.

Abychom pochopili, můžete nám přiblížit, jaká je ta vaše postava?
Vždycky se mi o tom hrozně špatně mluví, jaká ta postava asi je, protože – ačkoliv jsem všechny díly už viděl, jelikož jsem k nim skládal i muziku – já si od toho musím vždycky udělat odstup. Filip Mrkvička je každopádně charakter, který je zajímavý už tím, že to není plochá postava typu Mirek Dušín – všechno správně a prostě takový ten hrdinský typ. On dělá spoustu chyb a blbostí, za které přirozeně platí, a mně se líbí, že je takový lidský, protože každý z nás občas udělá chybu.

Vy tam dokonce jezdíte na motorce – je to váš běžný dopravní prostředek?
Ano, to je pravda, v seriálu jezdím na motorce docela často, ale musím se přiznat, že v okamžicích, kdy tam jezdí motorkář po dálnici a docela nebezpečně, tak to jsem nebyl já, ačkoliv jsem si chtěl zahrát na Belmonda, tak mi to nedovolili.

A vy v seriálu nosíte uniformu, nebo jste v civilu?
Mám policejní uniformu, protože mě přeložili z vyjednavače na tísňovou linku. Od toho se to všechno vlastně odvíjí. Filipovi Mrkvičkovi se nelíbí zvedat telefony, kdy každý třetí dotaz je o takové prkotině, jako je kočka v korunách stromů. V tyto okamžiky mám uniformu, ostatně Ivanka Chýlková, Roman Vojtek i Martin Hofman mají také svou uniformu a moc nám to sluší.

Máte kladný vztah k uniformám?
Což o to, já mám velmi kladný, ale hezké bylo zjistit, že daleko kladnější vztah k uniformám má moje žena, která byla vyloženě nadšená, když jsem se v ní vyfotil a poslal jí selfíčko... Tak chtěla, abych v tom přišel domů. To bohužel nešlo, protože by se kostymérky zlobily.

Jméno Filip Mrkvička se vám moc nelíbilo, jaké byste si tedy vymyslel jméno, kdyby to bylo na vás?
To jsem se rovnou mohl jmenovat Lileček nebo Kapustička, nevím, jaké bych si vybral jméno, jen mi přišlo, že je to docela zábavné, když taková postava hrdiny, který se nebojí jít do žádné akce a zachraňuje sebevrahy na skále, jde třeba proti chlapovi, který zbraní ohrožuje celou rodinu, a řekne: „Tady Filip Mrkvička, jdu dovnitř!“ Občas to působí až trochu parodicky, což jsem samozřejmě nechtěl, ale občas jsem se tomu musel smát, ale to já se směju lecčemu.

Dostávali jsme tu krabičku poslední záchrany. Co by v té vaší rozhodně nemělo chybět?
Rozhodně kompas, to je pro mě absolutně zásadní, dokážu se ztratit úplně všude. Rozhodně mě neposílejte do metra, nechtějte po mně, abych vás někam navigoval. Takhle jsem se jednou ztratil na Mallorce, prošel jsem asi patnáct kilometrů jen polem a nebyl jsem schopen najít cestu. Potom jsem vlezl nějakému Němcovi na pozemek, on na mě mířil harpunou a chtěl mě zabít. Tak jsem si lehl na zem a vysvětloval, že potřebuji jen pomoct a zavolat si.

Když jsme u té pomoci, dokázal byste dát první pomoc?
To si myslím, že umím, protože jsem se dobrovolně zúčastnil školení. Mě to zajímalo a byla tam figurína, na které jsme se učili, jak resuscitovat nebo co dělat, když má člověk různé akutní příznaky. Určitě si ještě něco z toho pamatuji, ale asi by to nebylo jako od profíka. Pamatuji se ale, že jsem jednou potřeboval volat záchrannou službu, když jsme měli s kapelou nehodu na D1. Záchranáři, kteří byli na lince, mě absolutně profesionálně navedli přesně k tomu, co mám dělat.

Takže nepanikaříte v těchto okamžicích?
Nikdy nepanikařím, na mě přijde stres až potom, kdy se celý rozklepu. V krizové situaci jsem úplně klidný, asi je to obranný mechanismus. V každém případě tyto okamžiky rozhodně nevyhledávám.

Začíná nám pěkně horké léto... Na co se těšíte, uvidí vás fanoušci někde na letním festivalu?
Já hudebně nejsem přes léto aktivní. Nejsem hráč festivalů, vůbec mě to nebaví, a to ani jako návštěvníka, takže se tímto všem svým fanouškům omlouvám, ale věřím, že najdou mnoho jiných skvělých interpretů. Přes léto hodlám hodně cestovat, protože mě baví takhle trávit čas se svou ženou a svými přáteli. Potom budu psát hudbu, protože chystám další nové projekty, a budu si vše sumírovat v hlavě a hlavně se budu připravovat na koncert, který budu mít na podzim ve Foru Karlín. Bude se jmenovat Brzobohatý and friends, budou tam vystupovat všichni přátelé, se kterými jsem spolupracoval.