Úspěch české návrhářky: Svými "divnými" botami uchvátila britský Vogue | Pro ženy | Blesk.cz

Úspěch české návrhářky: Svými "divnými" botami uchvátila britský Vogue

25. února 2014 | 14:30

Čeští designéři se ve světě rozhodně neztratí. Důkazem toho je studentka designu obuvi Eva Klabalová, jejíž boty doslova uchvátily módní redaktorku nejprestižnějšího světového magazínu, časopisu Vogue.

Evo, studujete design obuvi, jak jste se k tomu dostala?

S designem obuvi jsem začala již v patnácti letech, kdy má volba týkající se budoucího studia padla právě na tento obor. Vlastně jsem odmala chtěla být módní návrhářkou, ale práce s kůží mě začala přitahovat mnohem více. Neodolala jsem a ukázalo se to jako správná volba.

Proč vás zaujaly zrovna boty?

Díky tomu, že jsem chtěla být módní návrhářkou, jsem se už jako malá pokoušela ušít si třeba sukni a tak pro mě práce s textilem nebyla nic nového. Boty pro mě tehdy byly velkou neznámou a o jejich výrobě jsem neměla potuchy, ale přitahovaly mě doslova jako magnet. Stále jsem si kladla otázku, jak je možné vyrobit krásnou botu s kulatou špičkou, když je kůže vlastně jen plocha. Chtěla jsem zkrátka znát to kouzlo…..
Z mého pohledu mají boty mnohem blíže k produktovému designu než k módě, ať už svou formou nebo funkcí. Dělat boty je vlastně jako práce na malé soše, je to pro mě víc art než fashion.

Jaký materiál je pro vás nejatraktivnější?

Co se týče materiálu, tak jsem se doslova zamilovala do přírodní kůže. Miluji její vůni, texturu a ráda ji kombinuji se dřevem. V současné době jsem se také začala zajímat o nově vyvíjené bioplasty, které mě fascinují svými vlastnostmi.

Čím se při navrhování inspirujete?

Mě inspiruje každodenní život a situace kolem mě. Pro mě design vychází z pocitu, je to cesta jak se vyrovnat se zklamáním nebo jak si ještě více užít pocit štěstí. Kvůli tomu miluji cestování, objevování odlišných kultur a také nových lidí, kteří mě výrazně ovlivňují a posouvají kupředu. Momentálně těžím největší inspiraci z ročního pobytu v Izraeli.

Vaše vášeň pro boty se už dočkala ocenění, na konci loňského roku se vaše boty objevily v britské mutaci časopisu Vogue. Jak se tam dostaly?

Jednou ráno mi přišel e-mail z redakce britského Vogue s otázkou, zda bych neměla zájem o prezentaci mých bot v následujícím čísle a pokud ano, že deadline pro odeslání materiálů je za dva dny. Nad tímto e-mailem jsem se jen pousmála a zavřela ho s tím, že se jedná o nějaký spam. Ale nedalo mi to a na e-mail jsem nakonec odepsala a odpověď mě velmi překvapila.
Paní z redakce Vogue mi oznámila, že objevila moje boty na webu Designeros.com (kam jsem je umístila jen 2 dny předtím!) a zamilovala se do nich. V tom momentu jsme pochopila, že o žádný spam nejde a začala jednat. Po dlouhém telefonátu s mým kamarádem, módním fotografem z Mexika, který fotí pro módní magazíny, jsme ještě téhož dne nafotili nové fotky mého projektu a já odeslala vše potřebné. Za měsíc jsem pak ve schránce našla listopadové číslo Vogue a moje boty v něm.

Navázala jste s tímto magazínem nějakou delší spolupráci?

Dá se to tak říci. Vědí o mně, moje práce je teď v soutěži MUUSE x VOGUE Talents young Accessories Award, kde jsem se v semifinále probojovala na desáté místo, a na ten popud jsem dostala i několik dalších nabídek z jiných módních magazínů v Británii. Ono to zase není tak jednoduché navázat spolupráci. Vogue je magazínem, který vychází celosvětově v největším nákladu a značky se perou o místo v něm. Já měla to štěstí, že se mi tyto dveře otevřely neočekávaně vlastně samy. A svou další prací se budu maximálně snažit o to, aby to tak zůstalo.

Mluvila jste o soutěži MUUSE x VOGUE, co je to za soutěž?

MUUSE x Vogue talent competition 2014 je soutěž pořádaná právě magazínem Vogue a podporována dánským butikem MUUSE. Byla jsem do ní nominována jako jediná Češka a po veřejném hlasování jsem obsadila desáté místo ze všech 180-ti nominovaných. Z pěti desítek postupujících odborná porota vybrala 10 finalistů, ze kterých vybere jednoho vítěze. Do tohoto výběru jsem se už bohužel neprobojovala, ale i tak si toho moc vážím.

Máte pro svou tvorbu nějaký vzor?

Vzorů mám spoustu. Samozřejmě obdivuji kolekce světových značek, jako je Alexander McQueen, Prada či proslulý Salvatore Ferragamo, ale musím říci, že více inspirující jsou pro mě nově začínající designéři, které si svoji pověst budují takzvaně „ od píky“ a chtějí se lišit a uspět. Jdou na svět s vlastní kůží a nebojí se bojovat.

Řídí se designérka obuvi aktuálními trendy nebo si jedete spíš vlastní linii?  Ohlížíte se vůbec na to, co je teď trendy?

Trendy nemám moc ráda, je zajímavé sledovat, co se děje ve světě, ale neovlivňuje mě to nijak zásadně. Mám svůj vlastní názor a toho se držím. Není pro mě důležité, zda jsou moje boty takzvaně „trendy“, podstatné je, aby měly co říci, aby měly svůj příběh a vtip.

Šijete boty na zakázku, například pro přátele a rodinu?

Šila jsem si boty pro sebe proto, abych zjistila, jak je navrhnout a vyrobit co nejpohodlněji a nejkvalitněji, ale zakázky jsem do teď odmítala z časových důvodů. Ale začíná se to měnit.

Myslíte si, že v dnešní době levných sériově vyráběných bot a módy obecně, je na trhu ještě místo pro zakázkovou výrobu?

Ano! Já si myslím, že lidé jsou již přehlceni „uniformitou“ sériové výroby a začínají znovu oceňovat řemeslo a originalitu. Myslím, že se chtějí podílet se na designu svého produktu a dát mu tím punc jedinečnosti.  A právě to umožňuje komunikace s designérem při zakázkové výrobě.

Co se týká vaší vlastní garderoby, trpíte tzv. postižením z povolání? Kde a co nejraději nakupujete?

Ano trpím. Mám velký problém při nakupování bot, jelikož na nich vidím každou chybu, každý křivý steh. Vždy mi trvá věčnost, než si nějaké přece jen vyberu. Nakonec to jsou vždy hlavně pohodlné boty bez podpatku nebo obyčejné tenisky. Vlastně si už dlouho říkám, že si ušiju svoje, ale i u mě platí rčení, že kovářova kobyla chodí bosa…