2°C
Pro mne jste trochu Ozzák, trochu Bart, trochu komediant z Vylomenin, trochu charakterní chlap ze Zdivočelé země…chápu, že to jsou jen role, ale která z nich vás nejvíc vystihuje?
Musím říct, že blízké jsou mi všechny role, ale nevystihuje mě ani jedna z nich. Takže vám asi nepomůžu.
Tak jinak, jak se vnímáte vy sám?
To se ptáte mne?! Nesnáším mluvit sám o sobě a nikdy to nedělám. A tuhle zásadu neporuším ani teď. Nakonec vy byste uměla o sobě mluvit? Upřímně a veřejně?
Myslím, že to by nebyl ten důvod. Člověk musí mít nějaký důvod zveřejňovat důvěrné informace o sobě a svých blízkých. Já ten důvod nemam.
Ale tady nejde o mne. Možná by mi pomohl vás poznat malý dotazník…
Kdy je vám nejlíp?
Když je mi dobře.
Čeho se bojíte?
Neschopných idiotů, kteří mají moc.
Co vás unavuje?
Neschopní idioti, kteří mají moc.
Jak odpočíváte?
Rád.
Jste patriot, nebo je vám dobře všude ve světě?
Jsem patriot, kterému je dobře téměř všude na světě.
Vztekáte se často?
Pokud se setkám s idioty, kteří mají moc, tak vždycky.
Jste radši sám, nebo mezi lidmi?
Nejraději jsem sám mezi lidmi.
Ne!
Na co se těšíte?
Na každé dobré nové ráno.
Co je podle vás v životě absolutně nepodstatné?
Závist.
Co potřebujete k tomu, abyste byl spokojený?
Vnitrní klid.
Jste „držák“, který vydržel v Ypsilonce pětadvacet let a v manželství dvacet. Co je těžší ustát. Partu kolegů, nebo manželku?
Je nemožné srovnávat partu kolegů s manželkou.
Proč? V práci i doma jde nakonec přece hlavně o vztahy? Nebo ne?
No to jo, ale přece nemůžete srovnávat můj vztah s mojí ženou a Jirkou Lábusem!
Režisér Jiří Vejdělek mi říkal, že muži po ženách chtějí jen jedno, kdežto my po vás úplně všechno. Také si myslíte, že jsme tak náročné?
Nevím, jestli náročné, ale vy jste prostě jiné. Myslím si, že i když nás máte rády, tak nás tak trochu nesnášíte, a i když fungujeme, tak nám tak trochu děláte naschvály.
Na tom nesnášení něco bude, ale naschvály? Jaké myslíte?
No vynucujete si od nás různé ústupky. Víte, že máme jít na pivo, tak se vám udělá špatně a musíte si lehnout a děti přece nemůžou zůstat samy. Když řekneme, že potřebujeme na chvíli pánskou společnost, přijde vám to legrační. Málokterá žena pochopí, že chlapi se třeba sejdou, pokecají, popijí, a potom sedí a mlčí. Třeba hodiny. A že jej jim dobře. A nic víc k tomu nepotřebují.
Jak snáší vaše žena, když nejste moc doma?
No to byste se musela zeptat jí, protože když nejsem doma, tak to nevím. Ale vzhledem k tomu, že se s novináři odmítá bavit, nedozvím se to ani já, ani vy.
Jste klasický chlap, který vyžaduje zázemí a teplou večeři?
Jejda, já fakt nevím, jak klasický chlap vypadá. Ale soudě podle vaší otázky, tak klasický muž, podle vás žen, vyžaduje zázemí a teplou večeři. Osobně v tom sice nevidím nic špatného, ale klasický tím pádem nejsem. Zázemí mám pochopitelně rád, ale teplou večeři k tomu nepotřebuji. A neznám ve svém okolí žádného chlapa, který ano. Což znamená, že klasičtí chlapi asi vymírají.
Tak to jsem asi pořád ještě v zajetí modelu – žena=pečovatelka, muž=živitel. Nebo to už neplatí?
To já nevím, jestli to platí, nebo ne. Já to mám prostě jinak.
Máte den raději přesně „nalajnovaný“, nebo vás baví změny?
Improvizace je součást mého života. Jsem přece Čech, takže musím denně řešit takové změny, které by v normálním světě řešili týdny.
V televizi i na divadle působíte jako bezstarostný člověk, který si užívá nejen práci, ale i život, jste typ trémisty, nebo bohéma?
Fakt? To mě těší! Jsem v podstatě bohém s trémou.
Jste narozený ve znamení ryb a to jsou lidé, kteří prý vidí i věci, které ostatní ne. Věříte ve věci mezi nebem a zemí?
Věřím a nechtějte vědět, co já všechno vidím. A buďte ráda, že vy to nevidíte.
