Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Skutečné příběhy čtenářek: Naše letní láska vydržela. Jsme důkazem, že se to může stát!

Letní láska nemusí skončit vždy špatně!
18. července 2022 | 06:00

Horké slunce, barevné drinky, posezení v zahradních restauracích do hluboké noci, vlahé podvečery na přímořských kolonádách. To jsou dokonalé kulisy pro flirtování a randění. 

O letních láskách se říká, že mají jen jepičí život a rozplynou se po pár dnech či týdnech. Najdou se ale i výjimky. Naše dva příběhy jsou toho důkazem. 

Patricie (47), Kutná Hora: Nikdy neříkej nikdy

Bylo mi pětatřicet let a měla jsem za sebou hodně hořký rozvod. Dva roky jsme se s exmanželem soudili a přeli o děti. Nejdřív chtěl do trvalé péče jedno, s tím, že druhé bude u mě a třetímu nastolíme střídavou péči… Hrůza mě jímá, jen to píšu. Trvalo dlouho, než jsme mu se sociálními pracovnicemi vysvětlili, že je to pro trojici našich ratolestí, která na sebe byla úzce napojená, nejvíc traumatizující řešení. Takže když padl poslední a konečný verdikt a já držela v ruce rozsudek o konci manželství a zároveň potvrzení o tom, že si děti dělit nebudeme, potřebovala jsem někde nabrat sílu. A slibovala jsem přitom sama sobě, že žádného mužského nechci minimálně rok vidět. Chtěla jsem myslet jen sama na sebe a na to, jaký si s dětmi zařídíme život. 

Video se připravuje ...
Horoskop lásky: Co nás čeká v létě? Kdo potká svou spřízněnou duši? • VIDEO: Videohub

Šílená alergická reakce

Tehdy akorát začínaly letní prázdniny. Zabalila jsem tedy nás čtyři, nakoupila proviant na tři týdny a plánovala si, jak se z naší chaty uprostřed šumavských lesů celé dny ani nehneme. První týden se vyvíjel slibně. Sbírali jsme borůvky, plnili košíky houbami, jezdili do nejbližšího města na zmrzlinu nebo do letního kina. A právě jedno promítání v přírodě mi změnilo život. Uvelebili jsme se s dětmi na dece a nejstarší dcera chtěla ještě zajít pro limonády. Dala jsem jí peníze a ona se vypravila do asi sto metrů vzdáleného stánku. Po třech minutách jsem slyšela křik a viděla zmateně pobíhající lidi. Samozřejmě mě hned sevřel strach o Miu a rozběhla jsem se tím směrem. Byl to děsivý pohled, dceři otékal obličej a jen těžko lapala po dechu.  Prý ji pobodaly vosy. Vůbec jsem nevěděla, co dělat. Záchranku už stánkaři zavolali, ale bylo nutné jednat teď a hned. Já Miu jen bezradně objímala. Až se zjevil on. Představil se jako lékař urgentní medicíny a rozbalil svůj záchranářský kufřík. Dceři hned píchl injekci, která měla zmírnit alergickou reakci. Dělal všechno přesně a rozhodně a ještě stihl uklidňovat mě. Dceru odvezli do nemocnice, já se za ní chystala až druhý den s dětmi. Zdeněk nás doprovodil k chatě. Cestou koupil dvě piva, která jsme si vypili na verandě. Pro všechny případy mi doplnil naši přenosnou lékárničku a ještě se nabídl, že nás s dětmi za Miou do nemocnice odveze.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor: Kateřina Pokorná