Když se Jadovi a jeho paní narodil syn Sader, do rodiny byl přijat jako každé jiné milované dítě. Sader vypráví, že když si vzpomene na dětství, vybaví se mu obrovský příval lásky a chvíle plné smíchu s jeho otcem. Jad tvrdě pracoval, aby našetřil peníze na studium svého syna. "Táta pro mě chtěl to nejlepší a byl pro to rozhodnutý udělat téměř cokoliv. I to mě motivovalo stát se lékařem."
Sader je nyní zubařem, což je v Sýrii jedna z nejprestižnějších a nejlépe placených pozic vůbec. Jeho otec je na něj velmi pyšný! "Táta mě představuje novým lidem a chlubí se u toho, že jsem doktor. Jsem rád, že je hrdý. Bez něj bych to nikdy nezvládl." Většina lidí si nedokáže ani představit situaci, ve které je člověk s Downovým syndromem otcem či plnohodnotným manželem. Jad je ale stoprocentní v každé roli.
Pro svého syna byl, je a bude perfektním otcem a ke své ženě prý stále cítí stejnou lásku jako před několika lety. Rádi spolu chodí na procházky a někdy jen tak sedí a hodiny si povídají. "Je to inspirativní muž, manžel a otec v jednom," říká na závěr Sader.