Jessie se od dětství potýkala s těžkými úzkostmi, které značně zasahovaly do jejího života. "Na konci základky jsem odmítala chodit do školy. Nedá se to popsat. Prostě jsem tam nemohla," popisuje Jessie. Mladá žena se od čtyř let věnovala tanci, v něm byla velice úspěšná.
Ani to ale tanečnici z jejích psychických problémů nedostalo. Porovnávala se v zrcadle s dalšími dívkami a bála se možné konkurence. "Tancem jsem se chtěla živit. Trenéři mi doporučili, že pokud chci být opravdu profesionální tanečnicí, musím o něco zhubnout." Pro psychicky nevyrovnanou Jessie bylo toto doporučení začátkem konce.
"Přestala jsem jíst sacharidy a následně i bílkoviny. Hubla jsem rychle, měla jsem závratě, výpadky paměti i zimnice. Moje tělo prostě nemělo z čeho brát, ale trenéři mě chválili." Pomoc ostatních Jessie odmítala, anorexii jednoduše popírala. Její tělo ale bez živin nemohlo fungovat a mladá tanečnice brzy skončila v nemocnici.
"Stálo mě to mnoho let, úsilí a bolesti. Anorexii jsem ale nakonec porazila. Podpořila mě má nejbližší rodina a dnes se znovu učím své tělo milovat." Jessie se o sebe snaží starat a každý den překonává případné negativní myšlenky. S nimi se zatím pere statečně. "Nikdy se nevzdávejte a hlavně mluvte se svými blízkými. Ať už jde o cokoliv," doporučuje na závěr Jess.