2°C
Irene Blum brala život trošku hopem. Ve svých dvaceti letech už vychovávala malého syna, pracovala každý den a snažila se dostudovat školu. Osud jí zkomplikovala nečekaná bolest kolene, která se ze začátku nezdála příliš dramatická. Později se ale ukázalo, že jde o vzácné onemocnění. Kvůli tomu se Irene obrátil život vzhůru nohama.
"Diagnostikovali mi vzácnou rakovinu kosti, tzv. Ewingův sarkom. Tak se jmenovala rakovina dlouhé kosti v mé noze, která mi nejdříve ukradla vzácné chvíle se synem a nakonec i nohu," vzpomíná Irene. Nemocná žena okamžitě zahájila léčbu v nemocnici a jejího syna hlídala necelý rok babička.
Léčba této agresivní rakoviny se příliš nedařila. Co se mohlo zkomplikovat, se zkomplikovalo. Irene je ale člověk s pozitivním myšlením, a to jí nejspíš zachránilo život. "Rakovinu ve finále nebylo možné zastavit jinak než amputací nohy nad kolenem. I když by se někteří po tomto zákroku zhroutili, mě to naopak nakoplo."
Irene si uvědomila, že druhá šance na život si vybrala svou daň, a doufala, že teď už ji čekají jen krásné chvíle. "Našla jsem synovi nového tatínka, který nám teď hodně pomáhá. Užívám si každou chvíli se synem na sto procent, protože si nyní života vážím, a to byste měli dělat i vy," radí nakonec statečná Irene.
