Vlasta Šedivá: Zatčení unikla jen díky tomu, že ji nikdo z kolegů neudal | Pro ženy | Blesk.cz

Vlasta Šedivá: Zatčení unikla jen díky tomu, že ji nikdo z kolegů neudal

21. března 2019 | 06:00

Paní Vlasta Šedivá pracovala jako úřednice v podniku Keramika. Tajně tam přepisovala texty do ilegálních tiskovin V boj, později do Rudého práva. V roce 1944 se zapojila do komunistické odbojové organizace Předvoj. Mnoho jejích přátel zatklo gestapo. Během výslechů byli mučeni a někteří nakonec popraveni, Vlastu však nikdo z nich neprozradil.

Paní Vlasta se narodila v červenci roku 1921 v Praze. Její názory v raném mládí hodně ovlivnila reformní škola, kterou navštěvovala v Nuslích. Učilo se zde podle učební metody, kterou z Ameriky přivezl profesor Václav Příhoda. Na rozdíl od tradičních škol se zde k žákům přistupovalo individuálně, učebnice se používaly minimálně. Ve třídách se spolu učili dívky i chlapci, což bylo v té době převratnou novinkou. Žáci si mohli vybírat z mnoha zájmových kroužků, za které se neplatilo. Největší dojem na paní Vlastu udělal přístup učitelů, kteří vedli děti k vzájemné solidaritě. 

První zaměstnání

Reformní školu opustila paní Vlasta v roce 1936 a hned nastoupila na jednoletou obchodní školu, tam získala dobré základy pro budoucí povolání. S prvním zaměstnáním spokojená moc nebyla, u velkoobchodníků s moukou a obilovinami dostala i na tehdejší dobu malý plat – 150 korun měsíčně. Ale brzy odešla pracovat do podniku Keramika, tam zůstala celou válku. Zde se jí naopak velmi líbilo, tím více, že její nadřízení zařídili, aby nemusela na nucené práce do Německa.

Začátky v odboji

Někdy začátkem roku 1940 potkala v tramvaji bývalého spolužáka Vlastimila Klůnu. "Zeptal se mě, jestli chci něco dělat proti Němcům, a já řekla, že ano.“ Uvedl ji do skupiny mladíků, strojařů, kteří většinou pracovali ve zbrojovkách. Seznámil ji s Jindřichem Pušem, aktivním odbojářem. Vlastimil Klůna si zařídil přeložení do zbrojovky ve Vsetíně a poté v Brně, kde již byla rozvinutá odbojová činnost. Pravidelně dojížděl do Prahy, Vlasta mu dělala spojku, předávala v Praze vzkazy Jindřichu Pušovi a dalším. Hlavní náplní Vlastiny odbojářské činnosti bylo přepisování různých textů – letáků, článků do časopisu V boj, později do Rudého práva.

Předvoj

V roce 1944 se Vlasta napojila na nově vzniklou komunistickou odbojovou organizaci Předvoj. Se dvěma kamarádkami vytvořila „holešovickou trojku“. Hodně psala například do ilegálního Rudého práva, přepisovala nově vznikající dokumenty (Košický program). Texty přepisovala ve svém zaměstnání v Keramice. Jednou ji při tom málem přistihl dozorující esesák.

"Nad naším podnikem měl dohled SS-Sturmbannführer. Jednou přišel, když jsem něco přepisovala. Stihla jsem ještě blánu vytočit a schovat. Popsané blány jsem kolegyni Nataše Kálalové předávala na rohu ulice, kde jsem pracovala. Pak ji zatkli, a to jsem teda strach měla!“ Vlasta v odboji pokračovala. Přestože činnost organizace byla velmi dobře konspirována – Vlasta znala jen nejbližší spolupracovníky, a to většinou pouze pod krycími jmény – mnoho jejích členů neuniklo zatčení, někteří, například Zdena Lachmanová, byli těsně před koncem války popraveni v Terezíně. Vlasta měla štěstí, nikdo ze zatčených kolegů ji při výslechu neprozradil.

Po válce

Jako zdatná stenografka Vlasta po válce získala práci na ministerstvu zahraničí, v letech 1946–1947 působila na velvyslanectví v Paříži. Komunistický převrat v roce 1948 přivítala tak, jako podle ní většina obyvatelstva. Domnívá se, že tehdejší události jsou dnes zkreslovány: „Na historické události se každý dívá podle toho, kde stál.“ Dodnes je přesvědčena o výhodách socialistického systému, který je podle ní spravedlivějším společenským zřízením, než bylo to za první republiky.

Další příběhy Paměti národa čtěte ZDE >>>

Příběh zdokumentovali lidé z Post Bellum. Tisíce hodin nahrávek a fotografií zpřístupňují v internetové sbírce Paměť národa. Ta vzniká díky podporovatelům z Klubu přátel. Přijměte pozvání mezi ně i vy! Z Paměti národa vznikají také výstavyknihy, filmy, weby, promítání či vzdělávací projekty. Pokud byste chtěli Paměť národa podpořit i vy, můžete to udělat jednoduše, všechny informace najdete zde.

Paměť národa • VIDEO: Paměť národa

Autor: Aneta Valešová