2°C
V době, kdy jsem se s Petrem potkala, nebyla jsem žádná vyžle, ale v té době jsem hodně sportovala a byla na svou postavu celkem hrdá. Přiznám se, že Petr mě nezaujal hned na první pohled. Vždy se mi spíš líbili velcí a urostlí muži, vedle kterých jsem si připadala drobnější. Petr byl sice vysoký, ale také hubený. Přestože si mohl dopřávat každý den třeba kachnu s deseti nebo mohl pravidelně vyluxovat celou bonboniéru, nepřibral snad ani deko. Přišlo mi to nespravedlivé, ale nemělo cenu se tím trápit. Hlavně že jsme se milovali…
Léta běžela, kila stoupala
Jenže jak léta plynula, můj muž se kromě pár šedin vůbec nezměnil. Zato já celkem dost. Petr si totiž potrpěl na pravidelné vyváření, a to bohužel těch nejkaloričtějších jídel, která byl zvyklý jíst u své maminky. Já samozřejmě neodolala a pojídala s ním. I když mnohem menší porce... Tahle strava se ale na mně podepsala. A nejen ona. Při svém milovaném volejbale jsem si tak nešikovně zlomila nohu, že jsem měla na dlouhé týdny utrum od jakéhokoli sportu a vlastně i většího pohybu. A zpět do formy jsem se dostávala dlouho a dost špatně.
Dvě těhotenství se na mně podepsala
Když už jsem se konečně rozhodla začít s nadbytečnými kily něco dělat, zjistila jsem, že jsem těhotná. Během těhotenství jsem přibrala šílených dvacet kilo. Připadala jsem si fakt nemožně. A bylo vidět, že i Petrovi to dost vadí. Ale stejně jako já doufal, že se po porodu dostanu zas brzy do formy. Jenže místo nového režimu mě už po roce čekalo druhé, neplánované těhotenství. Říká se, že tento věkový rozdíl je mezi dětmi horší než mít dvojčata. A já s tím naprosto souhlasím. První tři roky s dětmi mě úplně vyčerpaly. Po celodenním kolotoči a bezesných nocích jsem neměla sílu už vůbec na nic.
Místo podpory studená sprcha
Jenže od Petra jsem se ani po letech moc podpory nedočkala. Což o to, prakticky fungoval celou dobu jako táta skvěle, ale jako partner mě psychicky nijak nepodpořil. Naopak. Začal mě deptat, nejdřív zlehka, později už zcela otevřeně. Při poslední šílené hádce mi vpálil, že se za mě stydí. A že pokud do roka nezhubnu, odejde! Několik nocí jsem kvůli tomu probrečela. Nevěřila bych, že se někdy takto zachová! Ale aby byl klid, přistoupila jsem na jeho podmínky. Všude mě teď hlídá, co jím, jak často se hýbu. Koupil mi dokonce rotoped a fitness hodinky. A stále mé snažení sleduje. Ale co je na tom nejhorší, úplně jsme se odcizili i fyzicky. Do sexu ho najednou musím nutit, jako bych byla prašivá…
Chci zhubnout, ale sama!
Ano, vím, že nevypadám, jako když mi bylo osmnáct. I mě samozřejmě nadváha trápí a ráda bych se cítila zas dobře. Ale manželův neustálý tlak a narážky na mě mají opačný efekt. Vůbec nemám tu správnou motivaci a kila jdou dolů velmi pomalu. Pořád hlavně doufám, že ten rozvod nemyslí vážně a že mě zas dokáže milovat takovou, jaká jsem!
Jak vy byste se zachovala v podobné situaci? A víte, jak se vypořádat s tlakem partnera na vaše hubnutí? Ve fotogalerii najdete pár důležitých rad.
