Dvaatřicetiletá Claudia Cattani z Brazílie nikdy neřešila svůj jídelníček, a k tomu vypila až dva litry coly denně. Její závislost na šumivých nápojích ji dokonce kolikrát dovedla až k pláči. Když už jí ale obezita začala bránit i v tom, aby si zavázala tkaničky od bot, rozhodla se radikálně zhubnout. Díky změnám ve stravě a pravidelnému pohybu se jí během roku a půl podařilo shodit úžasných šedesát kilogramů.
Rychlé občerstvení a sladké perlivé nápoje byly pro Claudii denním chlebem. Není divu, že se konzumace tisíců kalorií po letech podepsala na její postavě a váha se vyhoupla až na neuvěřitelných sto třicet kilogramů.
Viditelná obezita neohrožovala jen Claudiino zdraví, ale vzbuzovala také pozornost cizích lidí. Claudie se tak k tomu všemu musela potýkat také se šikanou. "Poslední měsíce jsem se už bála opustit vlastní dům," vzpomíná.
Po proměně se ale naštěstí vše změnilo. „Jsem uvnitř i navenek úplně jiná osoba. Dnes jsem mnohem sebevědomější a odhodlaná plnit si své sny, jelikož ty si určujeme jen my sami," tvrdí trojnásobná máma, která na sebe může být právem pyšná. Hubnutí ani udržování váhy pro ni nebyly a nejsou snadné, ale nechybějí jí odhodlání ani pevná vůle.
Claudia se svěřila, že její problém s jídlem začal už v dětství. Rodiče kupovali jídlo ve fast foodu, jelikož pro ně bylo tím nejlevnějším způsobem stravování. „Pocházím z chudé rodiny, a tak jsem zdravou stravu prakticky neznala. Vždy jsme jedli špatně. Do toho jsem jedla spoustu sladkostí a byla závislá na cole. Musela jsem ji mít denně," svěřuje se Claudie.
Špatný životní styl se nezměnil ani s věkem. Váha stoupala i v dospělosti a sebevědomí mladá žena zcela postrádala. „Byla jsem zavřená doma se svými depresemi, protože venku mě lidé soudili," říká Claudie, která už si v té době jen stěží zavázala tkaničky u bot. Nebylo už pro ni snadné ani najít vhodné oblečení. To, co ji však znepokojovalo ze všeho nejvíce, byly starostlivé pohledy její rodiny.
„Musela jsem změnit svůj přístup k životu. Takhle už to dál nešlo," tvrdí Claudie. Přestože učinila rozhodnutí ze dne na den, cesta ke štíhlé postavě nebyla snadná. Byly dokonce i dny, kdy touha po cole Claudii dohnala k slzám. Kvůli svým dětem se ale nevzdala a bojovala dál. „Mým cílem bylo mít trpělivost sama se sebou a nevzdávat se. Navíc jsem nechtěla být pro své děti příkladem selhání a demotivace," dodává závěrem.
