Říká se, že hubnout v mládí je brnkačka, ale po čtyřicítce prý dolů s váhou nehnete. Mám důkaz, že je to nesmysl. V pětačtyřiceti jsem dokázala zhubnout do šatů, které jsem naposledy oblékla u maturity.
Jsem celoživotně tak trochu baculka a fakt štíhlá jsem byla jen hodně zamlada před dětmi. Po každém těhotenství mi pár kil navíc zůstalo, a po třetím jsem se s váhou vyšplhala k rekordnímu metráku. To mi bylo třicet, a kdykoli jsem šla kolem zrcadla, rozbrečela jsem se. Tehdy jsem poprvé začala pravidelně cvičit, držet diety a rozjela své váhové výkyvy. Poprvé jsem shodila přes dvacet kilo, pak deset nabrala, pak zhubla o sedm a zase přibrala… Plus minus deset kilo pro mě nebyl žádný problém. Jsem prostě požitkář se silnou vůlí, takže hubnout umím, ale po nějaké době si začnu povolovat, až skončím u řízků k obědu a výpečků k večeři.
Startovací detox
S váhou jsem začala jako už tolikrát předtím „čarovat” vloni na konci května. Už jsem se opět nevešla do oblíbených sukní a odmítla si jít koupit o číslo větší kalhoty. Rozhodla jsem se, že tentokrát na to půjdu jinak a vyzkouším místo nějaké diety rovnou devítidenní detox s ovocnými a zeleninovými šťávami od Ugo (více najdete na www.ugoocista.cz).
První tři dny jsem nasadila odlehčený jídelníček, kdy se nesmí tučné, smažené, bílá mouka, cukr, alkohol ani káva. Další tři dny jsem si vždycky po ránu vyzvedla v Ugo baru tašku na celý den a místo jídla popíjela jen šťávy a nakonec další tři dny „jela“ odlehčený jídelníček stejný jako na začátku. Po devíti dnech jsem se totiž cítila tak dobře, že se mi nechtělo tělo znovu zatížit řízkem nebo buchtou.
Život v režimu
Můj největší hubnoucí motor bylo celý můj „tlustý“ život to, že mi klesá váha. Tentokrát jsem to měla poprvé jinak. Motivovalo mě, že se cítím dobře. Sice jsem štvala své okolí tím, že jsem přestala pít alkohol, kávu jsem nahradila carem a meltou a nedala si u maminky její úžasné koláče, ale bylo mi tak fajn. Jedla jsem vlastně jen ovoce, zeleninu, ořechy, bílé maso, jogurty, sýry a pro radost kvalitní šunku.
A váha letěla dolů! Ze začátku poměrně rychle a během půl roku jsem se dostala na úbytek 13 kg. Dalších pět už jsem sundala o něco pomaleji. Přestože byl můj jídelníček trochu málo pestrý, nevadilo mi to. Až ke konci jsem se rozhodla ho zpestřit a v rámci redakce testovala po dobu čtrnácti dní krabičkovou dietu. Ne, že bych chtěla hubnout ještě víc, jsem spokojená, ale potřebovala jsem se naučit jíst zdravě, kvalitně a pestře, aniž bych opět začala přibírat. To krabičková dieta splnila. Zatím jsem nadšená a věřím, že tentokrát si váhu udržím.
Hubené tělo, šťastná duše
Kdysi mi jeden můj milý řekl, že nikdy nebudu hubená, a já se s tím smířila. Vlastně mi to nikdy ani moc nevadilo. Dokonce si dodnes pamatuju na scénku, kdy na mě vietnamský prodavač v oděvech už ode dveří halekal: „Na vás nemáme!“ A mě to moc pobavilo. Takže když jsem nedávno přišla do půjčovny kol a pán mi říkal "vy nemusíte mít moc napumpované pneumatiky, vy jste hubená", málem jsem se dojetím rozbrečela. Takže je to fakt pravda?! Ale definitivně mi to došlo až ve chvíli, kdy jsem se oblékla do kalhot velikosti 36. Pravda, malinko byly natěsno, ale nosit se daly. Neuvěřitelný pocit....Co na to zdraví?
Protože jsem si dietu „vymyslela a naordinovala“ sama, rozhodla jsem se nechat si proklepnout tělo, jestli jsem si vynecháním tolika potravin neublížila. Odhadovala jsem, že mi budou chybět nějaké minerální látky nebo vitaminy. Odběry krve, kterou mi detailně prozkoumali v laboratořích Aeskulab, dopadly úplně jinak, než bych čekala. „Nic vám nechybí, všechny hodnoty jsou v normě!“ mile mě překvapila internistka a hematoložka Ilona Vinklerová ze společnosti Clinicum.
Více o Majčině hubnutí a další tipy, jak shodit po čtyřicítce, najdete v lednovém čísle Blesk Zdraví.