Vlčí hlad někdy přepadl každého z nás. Po normálním jídle chceme najednou něco sladkého, kyselého, pálivého... To hned v lednici či spíži najdeme a ládujeme se, dokud se úplně nepřejíme. Pak jsme ale na sebe naštvaní a cítíme se provinile. Co takový vlčí hlad způsobuje? Příčin je podle výživového odborníka Petra Havlíčka hned několik. Lze jim ale snadno předejít!
Vlčí hlad většinou přichází večer po celém dni v práci nebo později večer. Po normálním přiměřeném jídle máte chuť se ještě něčím dojíst... „Máme chuť na sladké, ale sladké bylo moc sladké, tak si potřebujeme dát kyselé. Po kyselém, které bylo moc kyselé, si potřebujeme dát pálivé, to vykompenzujeme kouskem sýru – a takhle to jede pořád, až do doby, kdy se už totálně přejíme," popisuje průběh vlčího hladu výživový specialista Petr Havlíček v pořadu Rozum v troubě na Mall.tv. Co za takovým vlčím hladem stojí? Příčina není jedna jediná. Hlad nebývá způsoben jen poklesem krevního cukru. Pocit hladu a nasycení regulují hormony. Mezi ty základní dva patří ghrelin, hormon hladu, který vzniká v trávicím traktu, a leptin, hormon sytosti, který reguluje příjem a výdej energie.
Petr Havlíček popisuje ve videu modelovou situaci, kdy jste celý den zaneprázdnění prací pod návalem stresu a zaměřujete se jen na to, abyste podali ten nejlepší výkon. Stresové hormony potlačují potřebu jídla, v těle se však vyčerpává zásoba energie a ghrelin posílá do mozku signál, že máte hlad. Jakmile se tedy po příchodu z práce dostanete do klidnějšího prostředí, hladina stresových hormonů klesne a ghrelin se dostává do popředí. „A ten nám říká: sežer všechno, co kde najdeš," říká zcela na rovinu Petr Havlíček. Hladina leptinu je v tu chvíli poměrně nízko, proto sníte prakticky cokoli, co se vám dostane pod ruku. Pokud máte normální váhu, a nejste tak vůči leptinu rezistentní, hladina ghrelinu po chvíli klesne, a naopak se zvýší hladina leptinu. U leptinové rezistence se pocit sytosti nedostavuje včas, a tak trvá "přejídací fáze" až do chvíle, kdy si člověk zcela naplní žaludek.
Další příčinou vlčího hladu mohou být emoce. Ty způsobují výkyvy hormonů, které regulují potřebu jídla a pocit sytosti. „Určité typy jídel zvyšují i hladinu dopaminu," tvrdí Petr Havlíček. Dopamin je označován jako hormon štěstí nebo neřesti. Představa dobrého jídla ve vás vyvolává příjemný pocit. Vedle stresu a emocí však může být spouštěčem vlčího hladu i nadměrný fyzický výkon. „Když jsme třeba celý den venku na nějaké túře nebo na lyžích a přijímáme málo energie, tak rovněž tak se může dostavit vlčí hlad," říká Petr Havlíček a navazuje tak opět na první modelovou situaci v práci, kdy nemáte čas se najíst. Vlčí hlad tak může vyvolat spousta faktorů. Těm lze ale snadno předcházet. Je třeba věnovat sami sobě dostatek pozornosti, mít pod kontrolou své emoce a během náročného dne si najít na jídlo čas.
