2°C
Zavařování se zdá být idylické. Pokrm na cestách v jedné sklenici, který jednoduše vyklopíte ze sklenice a ohřejete. Této „hotovce“ však předchází leckdy složitý proces, který se nemusí zcela vyplatit a navíc, jak říká specialista na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, odvážíme si tím na dovolenou i naše zlozvyky: „Je to takové, že se potřebujeme napráskat skoro každý den. Je typické u nás, že se spíš přejídáme, máme problémy s nadváhou, obezitou, než že bychom trpěli nedostatkem výživy. Takže já bych to spíš viděla jako ideální příležitost, to léto, tu dovolenou, jak odlehčit jídelníček a vyzkoušet něco lokálního, sezonního. A když ho odlehčíme, tím myslím, že se nebudeme tolik přejídat, takže radši budeme nakupovat třeba o něco méně, ale kvalitněji. To by bylo za mě ideální,“ nechala se slyšet výživová specialista v pořadu Ženy na síti.
Jak zavařit maso do sklenic? Pozor na tyto chyby
Renomovaná výživová specialistka není přesvědčená o výhodách zavařování zejména u masa, jehož proces je časově náročný a je nutné dodržovat přísná pravidla, aby nedošlo k otravě. Masové konzervy se totiž připravují při 120 °C, čehož ale v domácích podmínkách nedosáhneme. Proto je maso nutné sterilovat hned dvakrát.
Jak dlouho ho zavařovat a při jaké teplotě?
Nejprve se zavařuje dvě hodiny při 100 °C, poté se nechává vychladnout jeden, až dva dny a následně se opětovně zavařuje při stejné teplotě další hodinu. „Měli bychom si při přípravě masa dát pozor třeba i na některé oblíbené přídavky, kupříkladu na cibuli. Mohla by kvasit potom snadněji v tom produktu, takže to možná úplný ideál není. Musíme si dát ale obrovský pozor, kdyby vlastně ta sklenice byla nějakým způsobem poškozená, měla vypouklé víčko, tak v žádném případě nekonzumovat. Takže za mě, když si sečteme tady tu náročnost, která také stojí peníze, náš čas a potom ještě i tu určitou rizikovost, tak skutečně nejsem přesvědčená, že je tohle příliš výhodný způsob uchovávání potravy a pojídání na dovolených,“ vysvětlila Margit Slimáková.
Příprava masa může tedy být mikrobiologicky nebezpečná. Vyjma dodržení teploty a délky samotného zavařování je nutné dbát na zvýšenou obezřetnost i ve výběru speciálních sklenic a jejich řádné sterilizaci předtím, než se naplní jídlem.
Zavařování ovoce nedává vůbec žádný výživový smysl
Správně zavařené maso je ale po výživové stránce v pořádku. „Nemáme tam vitaminy citlivé na teplo, které bychom ničili. To spíše dochází u ovoce a zeleniny,“ řekla výživová specialistka a dodala, že konkrétně zavařené ovoce znamená ve své podstatě zničení většiny prospěšných vitaminů, navíc utopené v cukru.
A co zelenina?
Tepelně upravená zelenina je podle expertky to nejpřijatelnější řešení, která je snadná na přípravu, navíc je i flexibilní, co se použití týče. Můžete z ní totiž připravit tolik oblíbené lečo, omáčky nebo pomazánky. „Dejme tomu taková rajčata nakrájíme na nějaké kostičky, můžeme oloupat, lehce prosolit a stačí, když budete třeba na 20 minut, na nějakých 80 °C stabilizovat, a poté můžete použít,“ říká Margit a dodává, že ale nastává otazník v tom, zda v teplých krajinách bude přílišná chuť konzumovat upravenou udušenou zeleninu.
Co dalšího řekla k zavařování na dovolené Margit Slimáková? To se dozvíte v úvodním rozhovoru.
