Celá událost se odehrála před třemi lety na Velikonoce. Paní Zuzana a její přítel Josef se vrátili z chalupy. Už dlouho se oba necítili ve své kůži: "Měli jsme oba nějakou podivnou virózu. Přítel si šel toho dne lehnout, protože už mu bylo opravdu zle. Já byla ráda, říkala jsem si, že to aspoň vyleží. Jenže ještě v noci jsem ho našla v bezvědomí. Takže jsem volala záchranku. Ta přijela, odvezla ho a skončil na ARO," vzpomíná paní Zuzana, která už tehdy začínala tušit, že situace je velmi vážná.
Druhý den v nemocnici ji lékaři připravovali na nejhorší. "Nikdo netušil, co mu je. Že se jedná o pneumokokovou meningitidu, jsme se dozvěděli až za dva dny, kdy byly hotové laboratorní testy," dodává. I tak nebylo vyhráno. Lékaři nedokázali říct, jaké bude mít Josef následky, až se probudí. Klíčové podle
nich bylo, aby se probral do deseti dnů, to se nakonec podařilo: "Osm dnů byl v bezvědomí, devátý den se probudil," vzpomíná Zuzana na období, které nebylo vůbec jednoduché.
Její přítel sice procitnul, ale nepamatoval si téměř nic. "Nevěděl, jak se jmenuje, nevěděl, kde je a nemohl se hýbat. Měl naprosto nekoordinované pohyby," vysvětluje Zuzana, podle které měl vlastně ještě štěstí: "Dopadl relativně dobře, protože neohluchl a neoslepl, což jsou nejčastější následky pneumokokové meningitidy," vysvětluje.
Josefa čekala dlouhá rehabilitace, prakticky začínal znovu. "Učil se znovu všechny běžné činnosti-muvit, číst, chodit, cvičili jsme paměť. Nutila jsem ho, aby jedl lžící, aby cvičil ruce. V tu dobu mě neměl moc rád," přiznává Zuzana, která o partnera ve dne v noci pečovala. Sama musela nechat práce.
Josef skončil v invalidním důchodu. Že by se vrátil do práce, bylo vyloučené.
"Následky bude mít už navždycky. Jednou je mu líp, jednou hůř. Někdy je unavený, prospí celý den, jindy je v pohodě. Trápí ho špatná paměť, orientace a pohybové problémy," říká Josefova partnerka.
Doteď netuší, kde se mohl nakazit. Nebezpečnou infekci způsobuje bakterie Streptococcus pneumoniae. "Může být prakticky kdekoliv. Nakazit se mohl i v MHD," říká Zuzana. Dokud vás ta nemoc nezasáhne, nevěnujete jí pozornost. Zuzaně jen přijde líto, že nevěděla o očkování proti pneumokokovým infekcím. Teď všem očkování doporučuje: "Co jsme přišli z nemocnice, tak každému radím, ať se nechá očkovat. Částka za vakcínu je naprosto směšná v porovnání s potížemi, které jsme museli překonat," dodává žena, jejíž život se ze dne na den otočil vzhůru nohama. "Jeden den pracujete, jdete se bavit a najednou je všechno jinak a řešíte, zda partner přežije a ostatní věci jdou stranou," uzavírá s tím, že zdraví je opravdu to nejdůležitější, co člověk má. I když to může znít jako to největší klišé.