Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Nechtěla bych být matkou, které zemře neočkované dítě, říká primářka z Bulovky

24. září 2019 | 06:00

Viry a bakterie na nás v proměnlivém počasí podzimních a zimních měsíců útočí ze všech stran. Akutní respirační onemocnění, chřipky a následně také pneumokokové infekce mohou v závažných případech končit i smrtí. Riziko přitom lze snížit očkováním, které patří k nejúčinnějším prostředkům prevence. Navíc obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zcela hrazeny zdravotními pojišťovnami. Primářka Hana Roháčová z Nemocnice Na Bulovce pro Blesk pro ženy vyvrátila mýty o očkování a vysvětlila, proč je zásadní.

Poslední chřipková epidemie v Česku propukla začátkem tohoto roku a s akutními respiračními infekcemi se potýkal téměř milion lidí. U čtvrtiny z nich byl příčinou virus chřipky a 195 lidí na ni zemřelo. S pneumokokovým onemocněním se loni potýkalo 481 pacientů a 84 případů skončilo smrtí.

Nejčastější výskyt chřipky je u předškolních a školních dětí, maximum počtu komplikací i úmrtí pak mezi seniory. Nekomplikovaná chřipka trvá přibližně jeden týden, často však může dojít k primárním komplikacím či sekundární bakteriální infekci. Na rozdíl od nachlazení chřipku provázejí vysoké teploty i přes 39 °C, výrazná bolest hlavy, suchý, dráždivý kašel, velmi výrazná bolest kloubů a svalů, silná únava a pocit vyčerpanosti, které mohou přetrvávat 2 až 3 týdny. Chřipka může být navíc zkomplikována dalšími život ohrožujícími nemocemi, jako jsou zápal plic či zánět srdečního svalu.

„Pacienti trpící jinými zdravotními komplikacemi, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, onemocnění plic či ledvin, patří mezi ohrožené skupiny. Odhaduje se, že riziko úmrtí u pacientů trpících cukrovkou a zároveň kardiovaskulárním onemocněním je 240krát vyšší oproti zdravému dospělému, v případě pacientů trpících zároveň plicním a kardiovaskulárním onemocněním je dokonce 435krát vyšší. Riziku přitom lze předejít, jedinou účinnou prevencí je očkování,“ komentuje to profesor Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie LF v Plzni.

„Riziko infekčních nemocí včetně chřipky a pneumokokové infekce zvyšují nejen věk a chronická onemocnění, ale i pracovně-sociální faktory,“ zdůrazňuje doktor Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Kde se podle vás vzal strach z očkování a proč je důležité tyto mýty vyvrátit?
Jde o relativně nové mýty. Existuje celá řada uskupení, která se věnují odporu proti očkování. Na začátku šíření těchto dezinformací stál neověřený článek v renomovaném světovém časopise, který dával do spojitosti očkování a autismus. Šlo o podvodnou kampaň, kterou si autor vymyslel a přizpůsobil, jak se mu to hodilo. Nikdo nikdy neprokázal souvislost. Od té doby se podobná tvrzení stále tradují a v Česku to došlo tak daleko, že už nám byl odebrán status země bez spalniček.

Takže obavy jsou úplně zbytečné? Opravdu po očkování nehrozí žádné nebezpečí?
Antibiotika a očkování jsou jedním z největších výdobytků medicíny, kterou vnímáme jako moderní od jejího vzniku. Očkovací látky prošly svým vývojem. Na jejich začátku v 19. století stály látky, které byly invazivnější a mohly mít vedlejší účinky. V současné době jsou naprosto bezpečné. Komplikace nastanou opravdu v minimálním počtu, ani to nejde říci procentuálně. Představme si to jako jeden na sto tisíc. Ale pomocí očkovacích látek zachráníme miliony lidí.

Můžete, prosím, připomenout, co hrozí neočkovaným dětem?
Nemůžeme dávat na misku vah malé problémy jako teploty, bolesti v místě očkování nebo nevůle u dítěte trvající jeden den a těžké onemocnění s možným následkem smrti. Nechtěla bych být v kůži matky, které zemře neočkované dítě, přitom smrti šlo právě očkováním zabránit. Co to znamená pro rodinu, si dokážeme všichni představit.

Souvisí strach z očkování i s nastupujícím trendem žít ekologicky, nepouštět si do těla zbytečnou chemii a také s přehnanou úzkostí rodičů a prarodičů?
Určitě, je potřeba přemýšlet, co je důvodem: zviditelnění, snaha udělat se zajímavější, nebo jestli jde o samotnou víru. Asi to bude kombinace všeho. Chápu, že jsou některé matky úzkostnější a po takovém sdělení mají z očkování strach. To riziko, které hrozí dítěti, pokud očkované nebude, bych já osobně nikdy nepodstoupila.

Často se zapomíná také na význam kolektivní imunity. Kdy neočkovaný potomek může být pouze nositelem a nakazí prarodiče, pro kterého mohou být následky fatální.
Ano, pokud byl senior očkován už někdy dávno, tak účinky mohou vyvanout. Vždycky je důležité zvážit, proti čemu očkovat a co je zásadní. Malé dítě může na prarodiče přenést jakoukoliv nemoc a pro něj to může být smrtelná záležitost.

Chřipka se dnes říká kdejakému nachlazení. Kdy lidé poznají, že mají opravdovou chřipku, se kterou není radno si zahrávat?
Chřipka je těžké onemocnění, které začíná náhle, prudce. Z hodiny na hodinu přijde vysoká horečka, objeví se třesavka a zimnice. Člověk není schopen běžné činnosti. Běžné nachlazení provází teplota 37 stupňů a chodí se dále do práce. Chřipka není provázená rýmou.

Cena očkování asi nebude ten důvod, proč je v Česku proočkovanost chřipky a pneumokoka tak nízká?
Finanční náročnost vakcín proti chřipce je minimální. Vyjde to podobně jako si zakoupit dva časopisy v obchodě. Navíc u seniorů nad 65 let ho hradí pojišťovna. Všem osobám starším 65 let doporučujeme očkování proti pneumokokovým infekcím i každoroční očkování proti chřipce. Obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zdarma, zcela hrazené pojišťovnami. Očkování lze aplikovat buď samostatně, například s odstupem 2 týdnů, nebo současně, kdy lékař může během jedné návštěvy očkovat proti chřipce i proti pneumokokovým infekcím. Bohužel, přestože je pro seniory očkování proti chřipce i pneumokokům zdarma, proočkovanost této rizikové populace je stále velmi nízká.

Autor: Hana Langrová
Video se připravuje ...