Klíšťovou encefalitidu si můžete přinést i z vlastní zahrady | Pro ženy | Blesk.cz

Klíšťovou encefalitidu si můžete přinést i z vlastní zahrady

6. května 2019 | 06:00

Spojovat si nákazu klíšťovou encefalitidou pouze s pobytem v lese je jeden z mýtů, který klíšťata provází. Klíšťata se ovšem běžně vyskytují v městských parcích, na zahradách i zatravněných hřištích.

Klíšťová encefalitida patří mezi závažná infekční onemocnění, postihuje nervový systém a může zanechat dlouhodobé následky.

Mýtus: Zahrada není les, u domu mi žádné nebezpečí od klíšťat nehrozí

Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě, každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí. Správnou péčí o zahradu je možné minimalizovat výskyt klíšťat na vlastním pozemku – doporučuje se pravidelné sekání trávy i oddělení stinných zarostlých částí zahrady od trávníku pomocí kamínků.

Mýtus: Jsem dospělý člověk v celkově dobré kondici a nebývám nemocný. Klíšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.

Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

Mýtus: Na louce nebo na hřišti se nenakazím, není tam tolik stromů jako v lese

Fakta: Klíšťata se na člověka dostávají většinou z trávy a keřů, proto je riziko nákazy v nízkém porostu vysoké. Klíšťata neskáčou ze stromů, ani nelétají – z listů a větví na svého lidského hostitele přelézají. Na člověku se pak s oblibou přemísťují do oblasti za ušima, do podpaží, či podkolenních jamek, kde je tenká kůže.

Mýtus: Očkování není potřeba – pokud se nakazím klíšťovou encefalitidou, léčba je snadná

Fakta: Při léčbě onemocnění lékaři mohou používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje. Onemocnění může mít závažný průběh i následky. Přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. Nejúčinnější prevencí onemocnění je očkování.

Mýtus: Klíšťová encefalitida se mě netýká, případů onemocnění je málo

Fakta: Počet osob nakažených klíšťovou encefalitidou v České republice v posledních letech roste. V roce 2017 bylo evidováno 687 případů, o rok dříve 565 a v roce 2015 onemocnělo 355 osob.1 Výskyt klíšťové encefalitidy na našem území je v poslední době prakticky plošný. Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, včetně horských oblastí a městských parků. Poslední průzkum ukazuje, že Češi si jsou rizika klíšťové encefalitidy vědomi, s proočkovaností samotnou je to však již horší. V současné době je očkováno pouze 24 % obyvatel ČR.2 Nejvíce zodpovědní jsou lidé ve věku 18-24 let, kde je očkovaných 36 lidí ze sta, a po nich následují děti a dospívající do 19 let s 29 procenty proočkovanosti. Naopak nejméně očkovaných je ve věku 55-64 let, kdy se proti klíšťové encefalitidě aktivně chrání jen 15 procent populace.3 Přitom právě u starších pacientů bývají následky onemocnění nejhorší, včetně případů úmrtí.

Autor: tisková zpráva