3°C
Není to příliš pozitivní zpráva, ale pokud jeden z partnerů zjistí nějaké zdravotní problémy v oblasti svých genitálií, může si být naproto jist, že ho drahá polovička podvedla, nebo podvádí. Pokud tedy on sám není tím hříšníkem. Venerické choroby jsou nemoci, které se přenášejí ve většině případů pohlavním stykem. Pokud si někdo myslí, že toto pravidlo obejde jiným způsobem, nejspíš narazí úplně stejně. Pohlavní nemoci se přenášejí při všech druzích sexu, tedy jak při vaginálním, tak i při análním, či orálním. V některých případech může být člověk nakažen i při transfúzi, nebo pokud se dostane do kontaktu s nakaženou krví.
Infekce není choroba
Neexistuje jiný způsob, jak by se taková choroba dala přenášet. Jestliže se tedy v lidském těle usadí některý z mikrobů, je jasné, že na vině je sexuální partner. Který se ale bude vymlouvat a s největší pravděpodobností uhodí on na vás, že jestli je tu někdo nevěrný, jste to vy. On sám totiž na sobě žádné příznaky pozorovat nemusí a bude tak doufat, že i vy jste propadla svodům některého svůdníka.
Jisté je ale to, že každý člověk, který se dostal do styku s infikovanou osobou, se sám stal přenašečem virů, aniž by si to uvědomoval. Venerické choroby lze totiž rozdělit na dva oddíly. Sexuálně přenosné infekce a sexuálně přenosné nemoci. Infekcí se nakazí každý , kdo přijde do styku s nakaženou osobou. Ovšem nemoc se nemusí projevit u každého. Jedinec může být pouze přenašečem a nemoc se tak projeví až u dalšího nakaženého. Bohužel to má za riziko to, že chorobu může ,,rozsévat" tak dlouho, dokud se u některého z jeho sexuálních partnerů neobjeví přímo nemoc.
Proto není neobvyklé, že jeden z partnerů nakazí toho druhého, aniž by si byl své infekce vědom. Nevěrník se ocitne mimo manželské lóže a daná osoba na něj přenese sexuální infekci. On se pak se špatným svědomím doma věnuje své drahé polovičce, když ta po pár týdnech začne pociťovat problémy, ze kterých se vyklube sexuálně přenosná nemoc. V tu chvíli nemá cenu zapírat a je nejvyšší čas jít s pravdou ven.
Pro skvělý sex bych umřel
Jestliže na sobě člověk pozoruje některé příznaky venerické choroby, musí okamžitě navštívit lékaře. Do doby, než se domněnka potvrdí, či vyvrátí, by se měl samozřejmě zdržet jakýchkoliv sexuálních praktik, aby infekci nepřenesl někam dál. Pokud se nemoc potvrdí, musí o tom člověk informovat všechny své sexuální partnery posledních pár týdnů (u některých nemocí je to i déle), se kterými měl styk bez použití ochrany. Ti pak na to musí upozornit i své partnery, aby se i oni nestali přenašeči a mohli se včas léčit. Navíc ošetřující lékař musí ze zákona přenos některých sexuálních chorob nahlásit. Jde o syfilis, kapavku, měkký vřed, venerický lymfogranulom a samozřejmě infekci HIV.
Venerické choroby ale častěji, než zadané osoby, postihují promiskuitní jedince. Ti si často užívají a považují svůj život za jednu velkou jízdu. V takovém případě, pokud člověk chce, aby jeho jízda trvala skutečně dlouho, měl by se při sexuálních hrátkách dostatečně chránit. Léčba pohlavních nemocí bývá zdlouhavá a někdy i poměrně náročná. A ne všechny z přibližně dvaceti venerických chorob jsou léčitelné. Rozhodně ale ve většině případů zanechají trvalé následky. Například chlamýdie způsobují neplodnost u žen.
Všichni lidé, co často mění své sexuální partnery, by měli chráněný sex považovat za samozřejmost. Nemoci totiž nemusí znamenat pouze nepříjemnosti a zdlouhavou léčbu, ale v některých případech i smrt. Ne všechny choroby, jako například AIDS, jsou léčitelné. Na nejhorší ale může dojít i ve chvíli, kdy pacient podcení léčbu. V případě syfilisu taková absence léčby může vést k tomu nejhoršímu. A za to nestojí ani ten nejlepší sex na světě.
