Rodiče mu už několikrát vyhověli a vyzvedli ho už v poledne. Podle učitelek pláče, dokud rodiče neztratí z dohledu. Údajně nepomáhají rozmluvy, prosby ani odměny. Co mají rodiče dělat?
Odpovídá:
PhDr. Zoja Šedivá, dětská psycholožka
Vzhledem k tomu, že zpočátku probíhala docházka do školky bez problémů, nejde asi o projevy úzkostnosti nebo strachu z odloučení. Bylo by potřeba zjistit, zda má změna chování nějakou konkrétní příčinu, například jiné složení dětí na odpoledne, odchod oblíbené paní učitelky, méně přitažlivá činnost apod. Někdy je touha odejít po obědě spojená se snahou vyhnout se odpolednímu klidu na lehátku, protože větší děti už nespí a nudí se. Ve většině školek bývá možnost jiné klidové činnosti, jako je malování, čtení pohádky a podobně. Pokud tato objektivní příčina není, je potřeba vysvětlit chlapečkovi v klidu nutnost jeho setrvání ve školce do odpoledne, ranní rituál předávání příliš neprodlužovat, nereagovat na jeho pláč a klidně a laskavě mu zopakovat, co příjemného ho čeká a kdy pro něho rodiče přijdou. Při přebírání může paní učitelka informovat před dítětem rodiče o nějakém jeho drobném úspěchu, za který ho můžou pochválit a zvýšit tak jeho motivaci k návštěvě školky.