Když bolí dětská duše

27. prosince 2008 | 09:26

Je dětství vždy bezstarostné a radostné? Většinou ano, ale není to pravidlo. Děti prožívají přesně stejné strachy, stresy, pocity úzkosti a křivdy jako dospělí.

Dvacet procent dětské populace má od útlého věku závažné psychické poruchy.

ZUZANKA (4)

Nevyrušuje, nemluví
Když ji rodiče přivedli poprvé do školky, neprotestovala. Neplakala, nebránila se, neprosila. Nemuseli ji tahat po chodbě, nezatínala pěstičky ani ji nemuseli násilím odtrhovat od matky. Byla to zkrátka hodná holčička. Nevyrušovala srdcervoucím pláčem. Schoulená s hlavou zataženou mezi rameny prostála celé hodiny bez hnutí u zdi. Beze slova, bez pohybu. Nehrála si, nemluvila, nejedla. Až po delší době si jedna z učitelek všimla, že příčinou Zuzančina chování není jen to, že by byla hodná. Nechali ji tedy nějakou dobu doma, a když rodiče začali mít pocit, že už z toho "vyrostla", poslali děvčátko znovu do školky. Teprve, když ani druhý pokus nevyšel, zašli na rady pediatričky k psychologovi. Až ten ve spolupráci s psychiatrem krok po kroku, v postupných terapeutických stupních, zbavoval Zuzanku negativních emocí a neurotického útlumu řeči.

Když dítě fyzicky onemocní, nikdy to nebereme na lehkou váhu. Že by mohlo trpět depresemi nás ale ani nenapadne.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Co je dobré vědět
Psychologové se shodují, že z vývojového psychologického hlediska je dětství nejnáročnější životní období. Má nejvíc rizik a úskalí. I děti prožívají strachy, stres, pocity úzkosti a křivdy. Jsou často bezmocné vůči náladám rodičů, učitelů, diskriminaci ze strany silnějších. "Dvacet procent dětské populace má od útlého věku tak závažné psychické poruchy, že je nevyhnutelný lékařský zásah. Už půlroční děti mohou trpět úzkostí. Vycítí, když se v rodině křičí, ale i když je ticho, dusno a napětí," říká psychiatrička MUDr. Lubica Braunová. Vyrážka, alergie, kašel, horečky bereme smrtelně vážně. To, že by dítě mohlo trpět úzkostmi nebo depresemi, nás většinou ani nenapadne.

KATEŘINA (35)

Syn mě přivede do blázince
Kateřina, povoláním učitelka, je na konci svých sil. Puberta jejího třináctiletého Dominika je zatím nejtěžším obdobím v jejím životě. "Nechce se učit, nosí poznámky, neposlouchá mě, je agresivní, bije ostatní děti i malého bratra. V pokoji má neskonalý nepořádek. Když přijde domů, nasadí si sluchátka nebo sedí u počítače. Zjistila jsem, že začal i lhát, což mě mrzí ze všeho nejvíc. Na konci každého dne jsem úplně vyčerpaná. Cítím se jako motor bez benzinu. Ve škole krotím tlupu puberťáků a doma si nevím rady s tím svým. S manželem na sebe vůbec nemáme čas, naše monotematické rozhovory o synově chování. Vzájemně si vyčítáme chyby ve výchově. Strach, že přijdu o syna a nakonec se mi rozpadne manželství, mě donutil vyhledat odbornou pomoc. Jde to velmi těžko a pomalu."

Co je dobré vědět
Malé děti malé starosti, velké děti velké starosti. Nelamte nad nimi hůl, ať je problém jakkoliv složitý. Možná je problém i v rodičích. Talent k rodičovství totiž nedostane do vínku každý: může se stát, že matka a otec nemusejí mít dítě rádi, protože ani je v dětství nikdo nemiloval. Nevědí o tom, protože je to nikdo nenaučil. Proměnlivou náladu, konflikty, neklid, hromady nevyřešených problémů si proto dítě nese do života jako pytel s jedem a bude jej nevědomky nosit s sebou všude, kam přijde a otravovat duši sobě i ostatním. Zde může pomoci rodinná terapie, která je zaměřená na rodiče, kteří mají problémy sami se sebou. Psychiatrička MUDr. Špalková k tomu říká: "Vždy radím rodičům, vzpomeňte si, co vám vadilo, když jste byli malí a nedělejte to svým dětem."

Dominik tráví veškerý volný čas hraním počítačových her.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

MIREK (8)

Deprese u dětí není výmysl
Osmiletý Mirek si každé ráno stěžuje, že ho něco bolí. Jednou to bylo bříško, podruhé hlava, často prosil maminku, aby mu přiložila ruku na srdce a cítila, jak mu bije na poplach. "Když se přidalo i zvracení, šli jsme k lékaři," říká matka prvňáka. Lékaři ho vyšetřili od hlavy až k patě, ani týdenní hospitalizace nepotvrdila původní podezření na zánět slepého střeva nebo problém se žaludkem. Až dětská nemocniční psycholožka potvrdila, že jde o chorobný stav úzkosti až lehčí formu deprese a Mirkovi nasadila léky a relaxační terapii. Ukázalo se, že jeho matka po třech potratech měla tak velký strach o své jediné dítě, že mu svojí nadměrnou starostlivostí škodila natolik, až z toho onemocněl i syn, který svoje strachy a úzkosti nedokázal zpracovat jinak než útěkem do nemoci.

Co je dobré vědět
Mnohé psychické poruchy jsou zrádné tím, že jsou neviditelné. Děti mají oproti dospělým i další nevýhodu, nejsou schopny slovy vyjádřit, co cítí, protože jim na to chybí abstraktní myšlení, slovní zásoba. Zprávu o poraněné duši vysílají do okolního světa velmi svébytně – odmítáním jídla, ztrátou zájmu o hračky. Klasickým, téměř učebnicovým projevem je stěžování si na bolest hlavy. Mnohé děti ale velmi často volí tak složité signály, že je ani nejbližší hned nedešifrují. Pokud ale jakékoli náznaky rozpoznají, měli by s dítětem navštívit odborníka.

Deprese u dětí není výmysl

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Kde hledat odbornou pomoc

Dětský svět přináší mnoho otázek a problémů, které není radno obcházet. Příruček s nejrůznějšími výchovnými metodami přibývá stejně jako tápajících rodičů.

Jít za odborníkem není ostuda

Na řízení auta potřebujeme speciální kurz. Na výchovu dětí zatím žádný neexistuje. Rodičovství se učíme celý život. Psychologové se často setkávají s rodiči, kteří jsou výchovou svého dítěte úplně psychicky vyčerpaní.

Požádejte o pomoc

Nevíte už, jak dál. Máte pocit, že nezvládáte výchovu a nemáte na ni dost času? Začalo se dítě špatně učit? Jak mu pomoct zlepšit prospěch? Schyluje se u vás k rozvodu? Potřebujete pomoc a radu? Od toho existují instituce, poradny a linky, kde se vám dostane bezplatné pomoci.

TIP PRO RODIČE

Věnujte minutu denně vzpomínkám na vlastní dětství

Pro studium dětské duše máme k dispozici nesmírně bohatý materiál – naše vlastní dětství uložené v hlubinách paměti, ovlivňující tak či jinak celý náš život v dospělosti. Pamatujeme si všechno, jen se nám zdá, že jsme všechno zapomněli, protože vzpomínky překrývají jedna druhou. To, co spočívá až na dně, se těžko loví, ale je to tam. Jestli máte s dítětem problémy a máte pocit, že si nerozumíte, vyhraďte si pouhou minutu denně pro vzpomínky na sebe ve stejném věku a v podobné situaci. Možná najdete nečekané řešení.

Pedagogicko-psychologické poradny

Jsou v každém okresním a krajském městě.

Co je jich posláním? Nabízejí poradenskou pomoc rodičům a dětem v oblasti výchovy a vzdělávání, osobnostního a profesionálního vývoje.

Komu jsou určeny? Dětem v předškolním a školním věku do 15 let, některé se věnují i starším dětem

Kolik zaplatíte? Poradenství je bezplatné.

Jak pomáhají? Nabízejí komplexní psychologické poradenství, řeší jakékoliv otázky výchovy a chování dítěte (hyperaktivita, agresivita, šikana), ale i specifické vývojové poruchy učení, školní zralost, individuální integraci žáků do kolektivu, vztahy mezi dětmi, poskytují výchovné a protidrogové poradenství. Poradí i při výběru vhodného povolání.

Obrátit se můžete i na poradce

Doporučí vám řešení v oblasti výchovy a vzdělávání, působí i při školách.