Jak vidíme

1. Rohovka a čočka paprsek světla zaostřují na sítnici.
Když pozorujeme blízké předměty, čočka se ztlušťuje, více zakřivuje, čímž se zajišťuje větší lom světelných paprsků.Takovéto změně tvaru čočky se akomodace.

2. Na sítnici světlo způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky). Barevný vjem mohou zprostředkovat pouze čípky, tyčinkami lze vnímat pouze rozdíly jasů. To, že vidíme barevně, je způsobeno tím, že existují tři druhy fotoaktivního pigmentu (iodopsinu), který čípky obsahují. Tyto pigmenty jsou spektrálně selektivní a každý druh je citlivý na poněkud jiný rozsah vlnových délek. Maximum citlivosti „modrých“ čípků se pohybuje někde kolem vlnové délky 440 nm, zatímco u „zelených“ čípků je to asi 540 nm a u „červených“ asi 570 nm.

3. Chemické přeměny v tyčinkách a čípcích dráždí nervová zakončení, vysílají nervové (elektrické) impulsy zrakovým (optickým) nervem do zrakového centra v mozkové kůře. Nervová vlákna (axony), přenášejí elektrické signály rychlostí až 350 km/h. Chemicky se jedná o přenos iontů sodíku a draslíku.

4. Impulsy jsou vyhodnoceny nervovými buňkami v mozku. Ty hodnotí kontrast, linie a pohyb obrazu po sítnici. Z těchto vyhodnocení pak vzniká výsledný zrakový vjem.

Řez okem

Autor: www.lexum.cz

Z čeho se skládá oko

- z oční koule uložené v očnici a přídatných orgánů. K oku vede zrakový nerv a tepna zásobující oko krví.

- stěna oční koule se dělí na povrchovou (bělma, rohovka), střední cévnatou (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní část (světločivná sítnice)

Slzné ústrojí
Toto ústrojí má dvě části, slzotvornou a slzovodnou. K slzotvorné části patří slzná žláza s přídatnými žlázkami ležícími ve víčkách a spojivce. To vše ústí do spojivkového vaku. Část slzovodná odvádí slzy do nosu přes vnitřní koutek, slzné body, slzné kanálky až do slzného váčku a slzovodu. Odtok slz je aktivní proces, kterému pomáhá mrkání.

Bělima – je to tuhá, bílá vazivová blána, která pokrývá 4/5 povrchu oční koule. Upínají se sem okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku.

Rohovka – vyklenutý orgán v přední části oka

Duhovka – kruhový útvar z hladkého svalstva s pigmentovými buňkami. Otvor uprostřed duhovky je zornice, která se rozšiřuje či zužuje.

Čočka – vypouklý orgán zavěšený na řasnatém tělísku. Láme paprsky tak, aby se sbíhaly na sítnici, což pomáhá k přesnému vidění.

Sítnice - jemná blána s nervovými buňkami a smyslovými buňkami sítnice (tyčinky, čípky).

Sklivec - rosolovitá průhledná hmota vyplňující většinu vnitřního prostoru oční koule. Udržuje v oku stálý tlak a tím i tvar.
Spojivka - slizniční blána, která přechází na oční kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky.

Slzná žláza – leží v dutině očnicové nad oční koulí a ústí vývody do spojivkového vaku. Vylučuje slzy, které vymývají spojivku, roztírají se po rohovce, zvlhčují přední stěnu oka a chrání před infekcí. Odtékají přes slzný váček a slzovod do dutiny nosní.

Okohybné svaly – každé oko má 6 svalů, které začínají ve vazivovém prstenci v hrotu očnice a odtud směřují dopředu. Nejdelší je horní šikmý sval. Svaly pohybují oční koulí tak, aby obraz dopadal na sítnici ve žluté skvrně.