Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Zpověď redaktorky: Je mi 44 a svůj věk miluji!

Ilustrační fotografie
22. června 2014 | 06:00

Do práce jezdím autobusem plných vysokoškoláků a pokaždé mě napadne jediná myšlenka: Děkuju bohu, že už nejsem tak mladá. Svůj věk prostě miluju. Proč vlastně?

Nedokazuji si nesmysly

Nepotřebuji sobě ani světu dokázat, že jsem hezká, milá, umím flirtovat a chlapi se o mne perou. Většinou mám totiž zdravé sebevědomí, které si nemusím „honit“ uměle pomocí nesmyslů.

Umím být sama

Přejít na tenhle vyšší level chvilku trvá, ale je to jeden z nejúžasnějších zážitků vůbec. O čem mluvím? O víkendu (nebo delší době) úplně o samotě. Ne, v tu chvíli mi nechybí manžel, děti, kamarádky, zážitky ani nikdo a nic jiného. Jsem docela obyčejně šťastná a spokojená.

Miluji naplno

Naposledy jsem se zamilovala po čtyřicítce, a můžu vám říct, že je to jízda. Pocity na omdlení, bušení srdce a závratě mám jako ve dvaceti, ale na druhou stranu je mi bytostně fajn. Navíc kromě partnera miluji spoustu dalších lidí (děti, rodiče, vnuka, sourozence, kolegyně…) a věcí (tanec, vítr ve vlasech, buřty pečené na ohni…).

Redaktorka Majka
Autor: Michaela Čentešová

Vím, co umím

Je mi jasné, kde mám slabiny, co bych fakt dělat nechtěla, i jaké jsou moje přednosti. Nemusím tedy pracně přemýšlet, kudy se vydat, koho oslovit a jestli mě vůbec to, co si vyberu, bude bavit.

Nemusím experimentovat

Vyzkoušela jsem v sexu kde co, než jsem našla to nejlepší a nejúžasnější. Prostě vím, co mi vyhovuje, a bez čeho se klidně obejdu. A přestože sexuologové tvrdí, že ženský sexuální vrchol je ve třiceti, já mám pocit, že ten můj se neustále posouvá a doufám, že padat začne až v sedmdesáti (nebo vůbec ne).

Mám kolem sebe neuvěřitelnou spoustu lidí

A nejúžasnější je, že si jich všech neskutečně vážím, a od každého se učím něco nového. Nebojuji s mladými, nemám pocit, že o generaci starší už jsou out, ale naopak mě všichni neskutečně baví, inspirují a posouvají dál.

Nic mi neutíká

Když mám náladu, navléknu se do roztrhaných kalhot a jedu na fesťák, když se mi rozpoložení změní, obleču si elegantní šatičky a lodičky a na nóbl akci popíjím Prosseco. Všude je mi fajn, a (většinou) dělám to, co mě těší. Neženu se zbytečně někam, kde se necítím dobře, jen abych neměla ten děsivý pocit, že mi něco utíká.

Žiju totiž naplno a tady a teď. Tedy alespoň většinou.

Autor: Majka Dvořáková
Video se připravuje ...