Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

12 největších optických klamů: Nevěřte všemu, co vidíte!

  • Optická iluze
    22. března 2014 | 06:00

    Máte někdy pocit, že na obrázku vidíte něco, co tam ve skutečnosti vůbec není? Pak jste se zřejmě stali obětí optické iluze. Oko snímá nějaký obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je opravdu zobrazen. Nevěříte? Pak si prohlédněte dvanáct těch nejlepších optických klamů a vyzkoušejte to na vlastní kůži.

  • Ďáblova vidlice

    1954317:gallery:true:trueTrojrozměrná vidlice se třemi pseudohroty je klam, který je založen na nesprávném vnímání perspektivy. Když se podíváte na spodní část obrázku, tak má hroty tři, ale naopak, když spodní polovinu obrázku zakryjete, tak na tak vidíte, že objekt má hroty pouze dva.
  • Ebbinghousova iluze

    1954311:gallery:true:trueI tento "kytičkový" obrázek je vyjádřením nesprávného vnímání perspektivy. Středové kruhy na levé a pravé straně budí dojem rozdílné velikosti a to přesto, že jsou oba úplně stejně velké. Klidně si je přeměřte!
  • Tanec duhy

    1954334:gallery:true:truePestrý klam je založen na zdánlivém pohybu. Při pohledu z různých vzdáleností máte pocit pohybu a vnořování se do tohoto obrázku. Tento efekt vytvářejí většinou všechny soustředné kruhy, které jsou různě obarveny.
  • Kanizsův trojúhelník

    1954327:gallery:true:trueOptická iluze využívající zákona doplnění dobrého tvaru. Psycholog Gaetano Kanizsa vytvořil velmi silnou iluzi, kdy na obrázku vidíme jasně bílý trojúhelník, spočívající na třech kruzích a druhý trojúhelník s černými okraji. Naše vnímaní má tendenci vnímat obrázek jako dva trojúhelníky, přičemž barvu trojúhelníku směřujícího dolů vnímáme kvůli většímu rozlišení jako světlejší než barvu pozadí.
  • Bezoldův efekt

    1954316:gallery:true:trueTento optický klam optický klam je pojmenovaný po německém profesorovi meteorologie, Wilhelmovi von Bezold (1837-1907), který zjistil, že barvy se mohou jevit různé v závislosti na jejich vztahu k sousedním barvám. Červená se zdá světlejší v kombinaci s bílou, a tmavší v kombinaci s černou.
  • Zollnerova iluze

    1954345:gallery:true:trueDojem nerovnoběžnosti přímek je způsoben mylnou interpretací obrazu, kde iluzi sbíhavosti vytvářejí příčné úsečky. Jestliže na obrázek položíte proužky papíru, kterými zakryjete příčné úsečky tak, aby zůstaly viditelné jen dlouhé úsečky, rychle se přesvědčíte, že jsou rovnoběžné.
  • Hermannova mřížka

    1954322:gallery:true:truePři pozorování bílé mřížky na černém pozadí vidíme v místech křížení světlých čar šedé skvrny. Žádné tam však nejsou. Důvodem vzniklého klamu je fakt, že při sledování mřížky dochází k tzv. laterální inhibici sítnicových neuronů. Sítnice vnímá obrázek dvěma způsoby.
  • Fraserova spirála

    1954310:gallery:true:trueOptický klam, který byl poprvé popsán britským psychologem Jamesem Fraserem v roce 1908, je také známý jako falešná spirála. Tento obrazec totiž ve skutečnosti žádnou spirálou není. Na obrázku jsou pouze soustředné kružnice. Jak tento optický klam funguje, nebylo zatím vysvětleno. Předpokládá se, že kombinace překrývajících se oblouků a grafických prvků pod soustřednými kružnicemi přinutí oči ke stočení pohledu do středu, což vytváří iluzi spirály.
  • Iluze různých barev

    1954335:gallery:true:true
    Které pole je tmavší? To kolem písmene A, nebo kolem písmene B? Budete překvapeni, ale obě mají stejnou barvu. Autorem této iluze je Edward H. Adelson. Tento optický klam se nazývá iluzí stejné barvy a ilustruje, že pouhé lidské pozorování může být pro vědu sporné nebo nepřesné. Dokonce tak zdánlivě jednoduchévnímání relativních barev.
  • Heringova iluze

    1954342:gallery:true:trueTenhle geometrický optický klam objevil německý fyziolog Ewald Hering v roce 1861. Dvě rovnoběžné čáry (na obrázku vlevo označené červeně) vypadají, jako by se v prostřední části prohýbaly směrem ven. Způsobují to linky paprskovitě vycházející z centrálního bodu ven (na obrázku v modré barvě). 
  • Orbinsonova iluze

    1954308:gallery:true:trueDalší z geometrických optických klamů poprvé popsal fyziolog William Orbison v roce 1939. Červený čtverec se vypadá kvůli modrým linkám jako by byl narušený. I v tomto případě vzniká (falešný) dojem perspektivy.
  • Neexistující kostka

    1954325:gallery:true:trueTento klamy využívá zkreslené perspektivy. Při pohledu z určitého úhlu se zdá, že tato kostka vzdoruje zákonům geometrie.

Klíčová slova:  volný čas, zábava, optický klam
Diskuse ke článku
.