Jano, dnes jste viděla hotový seriál Sex O’Clock poprvé. Jaké jsou vaše dojmy po zhlédnutí prvních dvou dílů?

Bylo to poprvé a musím říct, že jsem strašně mile překvapená, že mi to udělalo radost, protože to natáčení bylo bezvadné, ta práce byla bezvadná a všichni jsme tomu věřili, že se to podaří. Teď vidím, že se to podařilo, a těším se na to, že to bude mít hodně diváků.

VIDEO: Nový seriál Sex O’Clock již brzy na Voyo:

Koukám, že jste si přivedla s sebou úžasnou společnici...

Ano, vnučku, která byla na posledním dni natáčení a které se to dneska taky moc líbilo.

Jste tedy velmi progresivní babička. Nebála jste se, že seriál Sex O'Clock by mohl být příliš odvážný?

Já si myslím, že to je přímo pro její věkovou kategorii. Je jí dvanáct a v tomhle věku už o tomhle všem děti vědí, mluví o tom s kamarády, tak na tom nevidím nic špatného. Ta věková kategorie se dneska už strašně posouvá.

Myslíte si, že dospívání v dnešní době je složitější, než bývalo dřív?

Já si myslím, že každá doba má svá složitá období a každá doba je nějaká. Já si myslím, že teď je daleko větší informovanost. Děti mají o všem daleko větší přehled, ale ten problém v pubertě měli všichni stejný jako dnes.

Seriál s každým dílem takhle nabírá na obrátkách, máme se tedy hodně na co těšit?

Já jsem stoprocentně přesvědčená, že ano.

Co vás přesvědčilo o tom, že je dobré vzít tuhle roli?

Právě takový ten protiúkol, protože já jsem většinou vždycky obsazovaná do těch atraktivních, sexy žen a vlastně ze začátku mi moc nevěřili. Nemyslím ze strany režie, ale z vyšších kruhů. Říkali: "To ona nemůže hrát, ona je na to příliš sexy." Ale tým režisérů a autorů mě chtěl a vymysleli jsme tu masku a na základě té masky potom všichni řekli: "Jo, to bude ono. Tohle je ta postava, takovou jsme chtěli mít."

Jak jste se v kůži Grety cítila?

Mě to strašně bavilo.

Vy jste ta babička, která tam docela poučuje. Znáte to babičkovské poučování z vlastního života?

Babičky vždycky poučují a jsou ty nejmoudřejší, ale nakonec se zjistí, že ani ony často pravdu nemají, a to bude i v tomto seriálu.

Myslíte si, že ten seriál má nějaké poselství nejen pro mladou generaci?

Poselství, to je strašně těžké říct. Já si myslím, že to je všecko dáno takovou tou humornou formou a že jak ti mladí, tak ti staří by si měli uvědomit, že život stojí za to žít, že je pěkný a stojí za to jít dál i přes všechny průšvihy. Tím, čím si prochází ti mladíci, tím jsme si procházeli všichni v pubertě. A to, co prožívá teď moje rodina tady v tom seriálu – tak takových osudů je spousta, kdy se manželé kvůli něčemu rozvádějí, ale vždycky je nejdůležitější to zvládnout a myslím si, že nejdůležitější je mít se prostě vzájemně rádi.

Přijde mi, že se v seriálu otevírají i jistá témata, která nabádají k otevřené diskusi, větší toleranci, je to tak?

Jestliže máte někoho ráda, tak jeho životní velké chyby byste měla tolerovat a zamyslet se sama nad sebou, jestli byste je taky udělala a jestli by vás okolí tolerovalo. Je strašně těžké o tom mluvit, protože až uvidíte, k čemu tam všemu dojde v dalších dílech... Tak tam má každý takzvaně máslo na hlavě a nikdo není bez chyby. Tak jako v životě.

Když se podíváte zpátky ve svém životě, jsou některé situace, o kterých si teď řeknete, že jste je možná měla zvládnout jinak? Nebo jste spokojená s tím, jak jste vše řešila v životě vy?

Člověk v životě spoustu složitých a těžkých situací zvládnul, a to ho posouvá o kousek dál. Já si myslím, že každou kritickou situaci jsem v životě zvládla díky svému pozitivnímu myšlení.