2°C
Co je podle vás hlavní myšlenkou hry?
Myslím, že když člověk ujede na něčem, co se stane pro něho tak důležité, přestane vnímat své okolí. U Judy je to záliba v 50. letech. Věří, že věci, které dělá, jsou správné a vedou ji k tomu dobré úmysly. Moc touží po klasickém modelu, kdy je žena doma a stará se o manžela a domácnost. Bohužel to nefunguje, protože překročila únosnou mez.
Nechala jste se někdy také něčím tak unést?
Člověk těžko hodnotí sám sebe, ale kdybych si měla sáhnout do svědomí, tak jsem trochu taková hyper matka. Mám dvě děti a hodně mi záleží na tom, aby bylo všechno, jak má, a to je někdy kontraproduktivní. Zrovna včera jsem své desetileté dceři řekla, aby si umyla krabičku od svačiny a ona mi odpověděla, že neví, jak se to dělá. Manžel je v tomhle takový lakmusový papírek a říká: „Vykašli se na to, ať si děti svačiny nachystají samy.“
Takže jste doma perfekcionistka?
Jak v čem. Co se týče dětí, tak mám pocit, že je třeba o ně pečovat. Já jsem byla vedená k velké samostatnosti a jsem za to moc vděčná, k tomu chci vést i své děti. Je ale těžké odhadnout, kdy udělat ten přerod k samostatnosti. Naštěstí jsme na to dva, takže je dobře, když manžel vnese svůj úhel pohledu a řekne třeba: „Ať jde na kroužek sama.“ Já pak oponuji: „No ale v sedm je ještě tma.“ Takže se trochu přetahujeme o to, kde je ta míra a hledáme pro ně tu nejlepší cestu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
