Štěpánko, naposledy jsme se viděly před covidem... Co je u vás nového, jak se máte?
Mám se dobře, všechno funguje, vysílám, natáčím, dělám mediální tréninky, sportuji, takže všechno tak, jako bylo před covidem.
Dneska by nám tu měl vařit michelinský šéfkuchař, jak často se vám to stává?
To se mi stalo jen jednou v životě v jedné restauraci ve Španělsku, ale můj manžel umí fantasticky vařit, takže já mám takového kuchaře vlastně doma.
Co od něho máte nejraději?
Od mého manžela mi nejvíc chutná krůtí segedínský guláš a klasický guláš také.
Takže máte ráda tu klasickou kuchyni?
Ne, jím to jen jednou za čas, normálně si je moc nedávám, ale manžel je dělá tak dobré, že nedokážu odolat.
Manžel je tedy na klasiku specialista, exotika mu nic neříká?
Ano, máme to doma rozdělené, můj manžel miluje vařit českou klasiku a já zase ráda uvařím thajskou a jinou exotiku. Akorát děti jedí jen tu českou kuchyni, takže když navařím exotiku, tak mám pocit, že to vařím tak trochu sama pro sebe. Co je ovšem u nás doma takový evergreen a nikdy nezklame, je kuře na paprice, to jedí úplně všichni.
Jíte to jedno jídlo i několik dní po sobě?
Co se týče mě osobně, tak mně to nevadí, ale manžel už to druhý den nechce, takže to buď musím zamrazit na jindy, nebo dojíst sama. Dětem je to v podstatě také jedno, ty snědí, co jim dáme.
Chodíte rádi i ven do restaurací?
Ano, moc, dneska třeba můj manžel chce jít na mušle. Mně se moc nechtělo, ale budu mu ráda dělat společnost. Chodíme do Le Moules, je to taková belgická restaurace v centru Prahy, je to naše oblíbená a dělají tam opravdu dobré jídlo, nejen mušle.
Když vám někde něco chutná, chodíte prostě tam, nebo zkoušíte i jiná místa?
Na ty mušle jsme byli i jinde a zkoušeli jsme různé podniky, ale zjistili jsme, že tam jsou prostě nejlepší, tak jsme přestali zkoušet dál a jsme věrní.
Jak často si manželem vyrazíte sami dva na rande?
My spolu chodíme hodně na golf, ale jednou týdně určitě vyrazíme jen sami dva. Kromě jiného také rádi jezdíme na elektrokole a chtěli jsme, aby naše děti vyrážely s námi, ale ony nechtějí, a tak jsme často s manželem sami, protože děti raději dělají něco jiného.
Zase je fajn, že už jsou v tom věku, kdy mohou zůstat samy a vy si můžete dělat to, co vás baví!
To je na jednu stranu pravda, ale na druhou je to obrovský boj, protože když jsou doma, tak jsou u počítače, a my s manželem nechceme, aby pořád seděly u počítače, takže je většinou nutíme, aby šly s námi. Někdy je to úspěšné snažení, jindy ne.
A co prázdniny – ty máte v plánu jak?
Kluci mají několik táborů, golfový a kroketový. Mají docela hezký program a ve zbývajícím čase budeme vymýšlet nějaké výlety, ale samozřejmě jim tam zbude čas i na ten prokletý počítač.
Takže elektronická dieta je u vás zavedena?
Ano, to je super název, elektronickou dietu bychom doma chtěli nastolit tak, jak by to jen šlo, ale je to hrozný boj. Když mluvím s kamarádkami, které mají děti v tom stejném věku, tak zjišťuji, že je to všude stejné. Vím, že jim nesmíme jít vzorem a musíme se snažit nekoukat pořád do telefonu, já se opravdu snažím to nedělat a jít ven a sportovat. Chci to i po nich, ale jak říkám, je to marné, je to marné, je to marné!
Čeká vás nějaká společná rodinná dovolená?
Ano, letíme do Španělska. Máme tam takové oblíbené místo, kam jezdíme s jednou velkou partou, a letos tomu nebude jinak.