Anife, dlouho jsem vás neviděla, jak se máte?
Dlouho jste mě neviděla, protože už dva roky je covid a na akce skoro nechodím, protože se věnuji úplně jiným věcem.
Jakým věcem?
Na Střeleckém ostrově provozuji kavárnu s cukrárnou s mým obchodním partnerem Jardou Korzárem, starám se o svou vnučku a od té doby, co jsem v Čechách, se také věnuji stavebninám. Teď se hodně staví, tak mám dost práce a cestuji kvůli tomu i hodně do zahraničí. Dělám úplně mediálně nudné věci, protože kdo kde s kým spal, jaké si kam vzal šaty a komu co udělal, to jde úplně mimo mě, to už není můj život, ta doba už dávno skončila.
Showbyznys jste tedy už odepsala?
Já jsem ho neodepsala, ale v něm zůstala jen show a byznys je pryč. Když byl opravdivý showbyznys, tak jsem tam byla ráda, byla to moje práce, do které mě můj ex Ivan Vyskočil uvedl, ale v té době to ještě stálo za to. Dneska je to jen velká show a byznys musíte dělat tím, že prodáváte omítky a hydroizolace.
Jsme tu mezi květinami, jaké jsou vaše nejoblíbenější kytky?
Mám strašně ráda luční květiny a doma si pěstuji anglickou čajovou růži a různé traviny. Nemám pocit, že by byla květina, kterou nemám ráda. Ne počkejte, lžu, afganistánky nemám ráda, takové ty, co dávají na hřbitov.
Myslíte afrikánky?
Aha, no vidíte, já jsem jim tedy vždycky říkala špatně. Nemám na květinách ráda oranžovou barvu, žíhané nemusím, žlutá barva je už dávno pryč. Dneska nejvíc miluji pudrové barvy a velké květiny. Mám kamarádku Natálii a ta má na zahradě strašně moc květin a o každé všechno ví, díky ní jsem se toho spoustu naučila o květinách i já.
Co tedy vy a živé květiny, máte je doma?
Živé květiny nemám, ani jednu, já miluji řezané květy. U nás se říká, že když máte doma čerstvé květiny ve váze a ovoce v míse, tak ta domácnost žije. Když to nemáte, tak je to špatně. Podle mě kytky patří do zahrady, na co je mít doma, tam se o ně člověk špatně postará.
A co takové bylinky?
Tak to je u mě klasika, každý, kdo mě zná, ví, že jsem bylinková. Já i semínka z papriky rozhazuji na zahradě a něco se chytí. Sama míchám bylinky na maso a do jídla. Vyrostla jsem na Balkáně, u nás jsou bylinky jako tráva, vy je pěstujete v květináči, my máme pole. Vzpomínám si, když jsem byla se svým mužem v Bulharsku na motorce a byli jsme v horách, on byl unešený z toho, jak to tam voní. Všude byly oregano, levandule, tymián, mateřídouška.
Říkala jste, že máte ráda velké květiny. Jakou největší jste kdy dostala?
Musím vám říct, že je to trochu danajský dar. Dostala jsem jednou od kamaráda, který už není můj kamarád, protože se jako kamarád moc nepředvedl. Když dáváte velkou květinu, tak byste měl přemýšlet, jestli ten člověk na to má doma nádobu. Já jsem tu kytku musela dát do vany, protože byla tak obrovská a těžká. Také pro mě by velká květina měla být k něčemu, k nějaké speciální události, která je jen jednou za život. Dát obrovskou květinu, jen aby se předvedl, to není moc hezké.
Tento týden se slavil svatý Valentýn, jak ho prožíváte vy?
Já jsem staromilka, to není pro mě, někdo má tenhle svátek rád, asi kvůli těm dárkům, ale pro mě je to První máj a pod stromečkem si dát pusinku a říct si něco hezkého. Valentýna neuznávám, když dostanu srdíčko nebo kytičku jako upozornění, protože ten svátek je tu – proč ne? Ovšem že bych se na to připravovala a pořizovala si prádélko nebo něco, tak to ne. Já mám Valentýna celý rok, můj Valentýn je svým způsobem moje vnučka.