Pondělí 26. února 2024
Svátek slaví Dorota, zítra Alexandr
Zataženo, déšť 8°C

Jovanka se svými herci: Adama zastavují o podpis častěji než jeho tátu Pepu Vojtka!

25. srpna 2021 | 06:00

Byla gymnastkou i tanečnicí, teď je především maminkou a manželkou. Vytváří Josefovi Vojtkovi podmínky pro jeho práci, kterou je především koncertování s Kabáty. A s jejich syny Adamem a Albertem chodí tu a tam na castingy. Adam hraje v Ordinaci v růžové zahradě a jeho mladší bratr už taky dostal příležitost ukázat, co v něm dřímá.

Kde máte manžela, Jovanko?

Pepa je na šňůře s Kabáty, začali v červenci a skončí až v září. Byli jsme se s klukama podívat na jejich první koncert v Nymburce.

A užili jste si to?

Kluci z toho teď už mají větší rozum a požitek, než když byli malí. Taky nemusím řešit sluchátka, která jsem jim dříve dávala na uši. Ale i pro mě to bylo daleko příjemnější. Nepotřebuji mít kolem sebe tisíce lidí. Takže jsem si to užila. Bylo to hezký, jiný, v cirkusovém šapitó …

Na takových koncertech přece bývají VIP zóny, tam se před lidmi můžete kdykoliv schovat.

To jo, ale mně obecně ten pocit, že je kolem mě dav, nedělá dobře. Vždycky to nějak dám, ale teď to bylo kvůli covidovým opatřením komornější, a to mi vyhovuje víc, i když na to u Kabátů vůbec nejsem zvyklá.

Pamatujete si, že by někdy byli kluci vyděšení z toho hluku, třeba když poprvé slyšeli tátu vystupovat?

Ne, právě naopak. Koukali s očima navrch hlavy. Když byli menší, tak ještě celý koncert nevydrželi, někdy i během něj usínali. A teď to dali bez problémů. Bavilo je to. Já počítala i s variantou, že kdyby to nešlo, půjdeme domů dřív. Ale nemuseli jsme.

Video se připravuje ...
Pepa Vojtek: Svoje děti nikdy nestraším • VIDEO: Andrii Konontsev

Vy teď máte doma jednoho muzikanta a dva herce…

Tři.

No tak Pepu nepočítám, ten už je pomalu na odchodu.

(smích) V nejlepších letech!

Ale Adam hraje v Ordinaci v růžové zahradě a pětiletý Albert už taky!

Vyzkoušeli jsme, jak to Bertíkovi půjde, jestli se mu do toho bude chtít, nebo ne. Když mi volali, že by o něj stáli, byla jsem spíš rezervovaná. Říkala jsem, že sama nevím. Ale zkusili jsme to a dal to nad očekávání dobře. 

Je už v nějaké herecké agentuře?

Ano. Díky Adamovi, který hraje od svých pěti let, jsme do agentury zapsali i toho mladšího.

Ale kluci jsou rozdílní, co se povah týče.

Jsou. Bertík byl vždycky stydlivější, určitě není tak důvěřivý, že by šel hned ke každému. Potřebuje čas, než se v novém prostředí rozkouká. Proto jsem si jím nebyla tak jistá. Ale zvládnul to. Samotnou mě překvapilo, jak na place fungoval. V tomhle věku ale s každým půlrokem nebo i jenom měsícem nastává u dítěte velký posun. A Bertík po tom toužil. Vnímá, když se s Adamem doma připravujeme na natáčení a zkoušíme texty. Říkal: Já chci taky! Tak jsme mu to dopřáli.

Adam zazářil v televizním filmu Past, který se zabývá tragickým osudem herečky Jiřiny Štěpničkové a jejího syna, se kterým se pokusila ilegálně překročit hranice. Poté se asi musel roztrhnout pytel s dalšími nabídkami.

Je to tak, myslím, že svým výkonem tak zapůsobil, že si ho lidi z branže všimli. Dokonce teď dostal nabídku do nového televizního seriálu. Říkali, že se jim v Pasti tak líbil, že ho prostě chtějí.

Dbáte hodně na to, v jakých filmech se Adam objeví, jak náročná fyzicky a hlavně psychicky bude jeho role?

Ono je to pro mě stejně nové jako pro něj. Já film nikdy netočila, teprve teď získávám první zkušenosti. Takže se tím prokousáváme společně. A jako matka se ho přirozeně snažím co nejvíc chránit. Ale důvěřuji agentuře, že by nám něco vulgárního či jinak nevhodného nedoporučovala. A zatím toho nenatočil tolik, nepřebíráme se hromadami scénářů. Ale ty příležitosti, co dostal, byly hezké.

V čem hrál?

Zásadní byla ta Past. Předtím točil dánskou pohádku Serpent Gift. To mu bylo pět. Byla to němá role. Pak se objevil v Modrém kódu, v reklamě na Vodafon, v jednom dílu Lásky v čase korony…  A v Ordinaci v růžové zahradě hraje syna doktora Hynka (Radim Fiala – pozn. red.). Tam už měl větší dějovou linku. Byl šikanovaný, pak se ztratil… Teď se točí pokračování, odvysílané bude na Voyo.

Chápal vždycky dobře, jakou postavu hraje, nebo jste ho musela na roli připravovat jako v případě Pasti?

Ty další věci už byly jednodušší a srozumitelnější. Past byla opravdu náročná. Aby si dokázal představit, co tehdy pan Štěpnička, kterému byly čtyři roky, když mu zavřeli maminku, prožíval a jak to pro něj muselo být šílené...

Nezanechalo to na něm nějaké stopy? Ta scéna ve filmu je skutečně srdcervoucí.

Naštěstí ne. Byla jsem po celou dobu natáčení s ním, a jakmile tu plačící scénu, kdy ho odtrhnou od filmové maminky, dokončil, byla jsem u něj a uklidnila ho. Protože ty slzy, které tam ronil, byly skutečně jeho.

Co na to manžel? Pokud vím, zpočátku nebyl nadšený, že jeho děti budou hrát v seriálech...

Adam se doma pořád převlékal do všemožných kostýmů a na někoho si hrál, tak jsem Pepovi říkala, že bych ho přihlásila do nějaké herecké agentury a pak se uvidí. A on, že radši ne. Ale nakonec jsem to stejně udělala. Ale to neznamená, že chci tlačit na pilu, lítat na kdejaký konkurz a snažit se ho prosadit do všech reklam, to vůbec. My to máme na volno a spíš bez castingů. Prioritní je pro nás škola a to Adam ví. Hodně se spolu učíme, připravujeme na vyučování. Takže taťka byl spíš proti, ale když pak byla premiéra Pasti, hrdě tam stál a čepýřil se.

Mají kluci v sobě i takové ty tvrdé rockové geny po tátovi?

No, já si nejsem jistá, že je Pepa vůbec má. Ono se o něm mluví jako o děsném drsňákovi a tvrďákovi, ale myslím, že to tak není. A děti jsou jenom odrazem svých rodičů.

Adam jde po prázdninách do třetí třídy. Říkal mi, že se ve škole hodně věnují cizím jazykům...

Učí se angličtinu a španělštinu.

…a že by chtěl studovat jazyky.

Má výbornou paměť, tím pádem se dobře učí i texty na natáčení. (Vstupuje do toho Adam: „První génius v rodině!“) – Doma si vysvětlíme, co je to skromnost, ano? (Říká Jovanka směrem k Adamovi.) – Má dobré ucho. Já, když se něco učím, tak musím text vidět, on ho do hlavy dostane poslechem. Jde mu to. I rodilí mluvčí ho chválí za jeho angličtinu.

A co vy? Pořád děláte kosmetiku?

Ano, mám kosmetický salon. Po tom covidu jsem ale cítila potřebu někam se posunout, tak jsem změnila přípravky, které používám. Pracuji teď s německou kosmetikou Babor a jsem s ní spokojená. Věnuji se tomu už šestnáct let a nechci ustrnout. Jsem ráda, že můžu svým zákaznicím dopřát zase něco jiného, kvalitnějšího a příjemnějšího.

Nepřišla jste během pandemie o zákaznice?

Ono se to dost zpřeházelo. Některé zákaznice, které ke mně docházely pravidelně už patnáct let, se vrátily a jiné ne. Ne, že by chodily jinam, ale mají věk a bojí se, že by mohly onemocnět covidem. Kosmetika, bohužel, je první ze služeb, které si jako žena můžete odpustit. Sama si koupíte masku, uděláte peeling… Ale zase si mě našla spousta nových zákaznic, takže se mi klientela jenom obměnila.

Viděla jsem kluky, jak se k sobě chovají. Adam dává pozor na Alberta, pusinkuje ho, objímá… To není v jejich věku až tak běžné.

Oni se mají opravdu rádi. Ale samozřejmě, co se škádlívá, to se rádo mívá. Nechci se jako matka vytahovat, tak řeknu jenom, co jsem slyšela na adresu Adama od druhých. Podle nich je velmi hodný, kamarádský, vtipný, s obrovským srdcem. A férový.

Takže ho nijak nepoznamenává, že je synem rockové star.

No, tak já mu to nijak nezdůrazňuju. Snažím se ho vést ke skromnosti a pokoře, což mi tedy moc nevychází, jak jsem teď slyšela (smích), ale beru to z jeho strany jako vtip.

O nepřejícnosti, závisti nebo šikaně ve škole vám nevyprávěl?

Zatím ne.

Jak reaguje, když Pepu zastavují lidi o podpis?

Spíš se stává, že občas zastaví Adama.

A jak to tatínek snáší?

Kouká. (smích)

Má Adam nějaké specifické přání ohledně herectví, nějakou vytouženou roli třeba v akčním nebo sci-fi filmu?

Ne, já to ani nemám tak, že bych ho vedla hereckým směrem. Chci mu jenom nabídnout různé možnosti. A zabránit tomu, aby moje děti trávily čas s mobilem nebo playstationem v ruce. Tím, že si toho vyzkouší víc, si rozšíří obzory a nabere obrovské zkušenosti.

Do jakých kroužků chodí?

Chtěla jsem ho dát na zpěv. Ale řekl mi: „Mami, tam chodit nebudu. Já tam musím stát a vůbec se nesmím pohnout.“ Tak tohle pro něj zatím není. Ale já na něj netlačím. Dělá fotbal, kick-box, teď by měl mít závody. Je to taková tečkovaná, když to řeknu laicky, není to o tom, že by si tam ukopávali hlavy. Rozvíjí to pohyb, koordinaci a hlavně je v partě, která hrozně hezky funguje. Teď jsme byli na výjezdu a byl to příjemný pohled – vidět, jak si kluci i holky různých věkových kategorií spolu hezky hrají.

Za chvíli začne školní rok, Adam nastoupí do třetí třídy a Albert do předškoláků. Stihnete před tím ještě nějakou dovolenou?

Táta je s Kabáty na turné a my máme doma starého anglického buldočka Vildu, který je nemocný a potřebuje každý týden veterináře. Takže nikam nemůžeme. Teď se starám o dům, zvířata a o děti, aby mohl být Pepa v klidu, nestresovat se a fungovat.

Koukám, že máte úraz na noze, co jste dělala?

Začala jsem běhat. Ale nic se mi nestalo, nezvrtla jsem si kotník, neupadla, nic takového. Přesto mě najednou začala bolet noha. Původně jsem si myslela, že jsem si ji nějak přetížila a udělal se mi v ní zánět, ale když bolest neodcházela, šla jsem k lékaři. Poslal mě na ultrazvuk a tam mi řekli, že mám prasklou třetinu achilovky. Přitom jsem byla běhat všehovšudy šestkrát. A teď mi to hrozně chybí. Kdysi jsem byla v pohybu pořád. Tancovala jsem a ještě předtím dělala sportovní gymnastiku na vrcholové úrovni. Trénovali jsme i pět hodin denně…

A jak jste tu achilovku celý život přetěžovala, tak to nejspíš najednou nevydržela…

Taky jsem si říkala. Ale na to, jak dlouho moje tělo dostávalo záhul, drží ještě docela krásně pohromadě.

autor: Ivana Bachoríková

Autor: Ivana Bachoríková
Video se připravuje ...