2°C
Jak to vypadá s vaším environmentálním žalem? Pořád máte strach o budoucnost planety, nebo jste už vyléčený?
To budu, až se vyléčí naše planeta nebo až jí k tomu dáme prostor. Na druhou stranu covid sám už to částečně udělal, takže letošní jaro a doufám i léto dopadne stejně, bylo takové, jaká léta bývala před deseti lety. Vrací se nám, že jsme uplynulý rok jeli jenom na půl plynu. Když se podíváte do lesů, spatříte bujnou vegetaci. Mechy tím, že vydatně prší, nejsou vyschlé jako loni a předloni, což byl fakt smutný pohled. Takže já jsem pozitivní a věřím, že si těch změn všimlo víc lidí a že ta poptávka, která určuje tempo, kterým se zásobujeme a uspokojujeme svoje tužby, půjde šetrnějším směrem. A já se tomu snažím napomáhat tím, že o tom točím pořad a propojuji se s lidmi, kteří jsou odborníky. Teď jsem třeba mluvil s několika lesníky o tom, jak se dá hospodařit v lese, aniž by tím nějak zásadně trpěl. Protože dřevo sice potřebujeme, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že les není zahrádka před barákem, ale obrovský organismus, a pokud ho člověk shora naruší, může ho úplně zbortit. A i tihle lesníci mi potvrdili, že letošní jaro, ale i zima, která je před námi, by měly být mnohem lepší než v uplynulých letech. Takže, držme se šetrnosti.
Předsevzal jste si, že nebudete jíst maso…
A to držím. K tomu se ráno sprchuji jenom tři minuty, a když se chci vysprchovat večer, tak taky maximálně tři minuty. Po probuzení pouze studenou vodou, a před spaním mám dovolenou i teplou.
Kdo vám ji dovolil?
Já, v rámci zdravého životního stylu. (smích)
Jak víte, že jsou to přesně tři minuty, to si zapínáte stopky?
Já na to mám speciální písničku, která je tři minuty dlouhá.
Svoji?
Ne, takhle narcistický, že bych si ve sprše pouštěl svoji hudbu, nejsem. Je to speciální mantra, dlouhá asi 2,57 minuty a během ní se stihnu osprchovat.
K masu se už vracet nebudete?
Už ho jíst nechci. Ale není dobrý být ortodoxní extrémista a pohrdat lidmi, kteří ho jedí. Protože už jenom to, že ho někdo vynechá jednou týdně, je obrovský pokrok a příspěvek k zachování naší planety živé. Takže strašně fandím každému, kdo se o to pokouší, ale taky nezraním nějakou babičku, když přijedeme na koncert a přinese nám pečeni, tím, že ji odmítnu. Přišlo by mi to vůči ní nefér a radši to sním. Ale zbytky po dětech už dojídat nemusím, a to jsem dříve dělával. Protože nejhorší podle mě je maso vyhodit. Ale tím, že máme slepičky a pejsky, je to pořešený.
Co všechno vám ještě lidi nosí? Vajíčka?
Ta nám nosili dříve, ale od té doby, co chovám slepice, to ochablo.
Tak na čem byste si rád pochutnal?
S tím jsem dost opatrný, protože nedávno jsem sdílel, že miluji melouny, a pak jsme měli čtyři koncerty za sebou a sešlo se mi jich dvanáct! Lidi jsou fakt hodní. Moc za ně děkuji!
Už jste s manželkou dobudovali zahradu?
Malinko se teď trápíme s vodním systémem, který jsme si vymysleli. Snažíme se s vodou hospodařit zodpovědně. Máme vlastní studnu a chceme pracovat i s šedou vodou. To znamená, že mám kořenovou čističku, ve které se naše odpadní voda filtruje, poté jde zpátky do druhého obvodu v domě a splachujeme jí. Takže ji používáme donekonečna. A k tomu jsme si vybudovali velkou zásobárnu dešťové vody a biotop. Ale neměli jsme moc štěstí na firmu, která nám to prováděla, a už nefunguje. Tak jsme teď v takovém mrtvém, smutném a zklamaném bodě. Ale to nevadí, člověk se stále učí.
Jak jste na tom s muzikálem, který bude režírovat Jan Svěrák?
Scházíme se pravidelně jednou dvakrát za měsíc i s kluky z kapely a teď jsme ve fázi, kdy už jsou všechny písničky hotové, akorát se dělají aranžmá a notový zápis, aby mohly být předány hercům, kteří budou osloveni na konkrétní role.
Takže to několikrát přepisované a připomínkované dílo je už odevzdané?
No jistě. A byla to krásná práce, pro mě osobně psychologicky velmi nosná, protože Honza mě velmi citlivě a přitom razantně naučil pracovat s mým skladatelským egem.
Psal jste hudbu i texty písní?
Ano, ale podílím se dál na celém tom procesu, protože Honza je velmi otevřená hlava a zajímá ho, co si o čem myslím. Cítím se velmi poctěn, že mě přizval k užší spolupráci a že ho můj názor zajímá.
Pořád platí, že v něm ztvárníte hlavní postavu?
Ano. Měl bych hrát hlavní roli, pakliže si to Honza nerozmyslí.
Prý je to muzikál o bezdomovci.
To téma je trošičku hlubší, i když obsahuje i téma bezdomovectví. V zásadě si ale klade otázku, kdo z nás je vlastně svobodný. Jestli člověk, který se všeho vzdá a nic k životu nepotřebuje, nebo ten, který lpí na tom, co má, a touží mít ještě víc. Hlavní postavou je úplně obyčejný člověk, který řeší to, co každý. Partnerské problémy, svůj vztah ke společnosti, ke státu, ve kterém žije, a do toho všeho se promítají jeho vnitřní procesy. Strach ze smrti, ze stárnutí… A bezdomovectví tam funguje jako zrcadlo. Jde o to, jestli se konzumní člověk může do něj podívat a říct si: Jsem opravdu svobodný.
Teď ale hlavně koncertujete. Jaká byla vaše první vystoupení po lockdownu?
Naprosto fantastická. Začínali jsme na jižní Moravě na vinicích a bylo to neskutečné. Asi se to nedá přirovnávat k sametové revoluci, ale určitý euforický stav svobody to v nějakém náznaku simulovalo. Člověk konečně viděl lidi, kteří nebyli jenom rodinní příslušníci. Bylo to krásné.
Je léto, děti mají prázdniny, plánujete je vzít na dovolenou?
Vzhledem k tomu, že se teď doma zabydlujeme a já hodně koncertuji, protože hodně vystoupení i dlužíme, tak k tomu stoprocentně nedojde v létě. Ale Tamara určitě s dětmi někam pojede a já bych s nimi chtěl vyrazit na dovolenou aspoň na přelomu léta a podzimu.
Na pánskou jízdu?
Tu si dám ještě o prázdninách, to si Alfréd určitě hlídá. Ten je už sám organizuje. Jezdíme já, on a některý z jeho kamarádů. Dvě až tři dětičky.
To se o ně o všechny budete umět sám postarat?
To já si beru klidně všechny tři svoje děti a ještě další k tomu. Tohle mi nevadí, mám to rád. Pojedeme karavanem od kamarádů. Jsme na něj zvyklí. Když jsme ještě bydleli v tom malinkém domečku a já neměl kde skládat hudbu, kluci z Adria Campers4U byli tak hodní, že mi ho přistavili před dům. A v něm během karantény vznikly všechny čtyři desky.
Není pro muže taková dovolená příliš náročná?
Já jsem s dětmi strašně rád a jsem na to i zvyklý, protože moje maminka je učitelkou ve školce. Takže to mám v genech. A kdybych nebyl to, co jsem, neživil se hudbou, divadlem a filmem, určitě bych učil. Buď na základce, nebo klidně ve školce, protože mě to baví. A i teď, když vozím naše děti do lesní školky, tak tam kolikrát s nimi zůstanu a všichni společně blbneme. Občas je to ale těžké, protože když hodně spěchám, nechtějí mě pustit a já jim nejsem schopný říct ne. Proto pak jezdím všude pozdě. Posledně jsem málem nestihl křest cédéčka muzikálu Elefantazie.
autor: Ivana Bachoríková
