Vy se vážně nenudíte! Nejprve jste spustil Klub Klus a teď se chystáte experimentovat s vlastním tělem. Co vás k tomu přivedlo?
Dokumenty o environmentální krizi. Když jsem je viděl, dostal jsem se do rozpoložení, které jsem si sám diagnostikoval jako environmentální žal (strach z budoucnosti planety a smutek z jejího zániku neboli ekologická úzkost, pozn. red.), což je moderní psychologický termín, se kterým u nás pracuje zatím jen několik terapeutů. Je to stav, kdy po zhlédnutí takového dokumentu sedíte na gauči s pěstí v dlani a říkáte si: Co můžu dělat? Na jedné straně jste plni skepse a bezmoci, protože svět je obrovský a děje se v něm řada věcí, kterým nemůžete jako jedinec zabránit, ale zároveň v sobě máte spoustu odhodlání a chuti něco změnit. Tak jsem se rozhodl natočit pořad, který se bude jmenovat přesně podle otázky, kterou si člověk položí, když skončí titulky takového dokumentu: Co můžu dělat?
A co tedy můžete a budete dělat?
Budu se scházet s lidmi, kteří se v dané problematice orientují, a snažit se sestavit program, který si může udělat a zavést do svého života každý. Zároveň bych chtěl na sobě demonstrovat, jak v praxi funguje. Ale nebudu na nikoho apelovat, aby mě kopíroval, posloužím pouze jako inspirační zdroj. Mým cílem je získat sparingpartnery, kteří si budou tvořit vlastní jedinečné programy a o své proměně informovat okolí. Protože na to není doba a podle mě ani není zdravé, aby se lidi dali někým slepě vést. Ale je hezké nechat se inspirovat touhou po změně a začít u sebe. A první návštěva, kterou plánuji, bude u psychologa.
Upřímně, jednou to přijít muselo…
No právě! Takže já tím vlastně splním přání mnoha lidem… (smích)
Věčně pozitivní Klus konečně tam, kam patří: do Bohnic!
Nepůjdu přímo do Bohnic, protože jsou tam vysoké zdi a špatně by se mi odtamtud eventuálně utíkalo, ale navštívím privátní terapeutku a nechám se proklepnout, jestli je můj environmentální žal natolik velký, že bych to měl začít řešit hlouběji, nebo stačí změna životního stylu.
Co to bylo za dokumenty, které vámi tak zacloumaly?
Život na naší planetě od Davida Attenborougha a Kiss The Ground. Oba jsou ale celkově vzato pozitivní. Na jedné straně sice ukazují, že naše planeta není v dobrém stavu, ale v druhé půlce nabízejí řešení, co člověk může pro její ozdravení udělat. Takže stojí za to pustit si je. Protože problémy, které jsou často vyzdvihovány jako přebytek plastů a podobně, nejsou jediné, daleko větším úskalím je eroze půdy. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se k ní chováme, jak na ní zemědělčíme, se už brzy může stát, že z ní nedostaneme nic. A tuhle situaci lze zvrátit jenom tím, že k ní začneme být šetrní.
Čím to, že na vás takové myšlenky přišly právě o Vánocích?
Protože my jsme si i ty svátky uzpůsobili a obrátili k obrazu svému. I ti Tři králové… V Betlémě dostával dárky Ježíšek, ale my jsme si to udělali naopak. Ježíšek nosí dárky nám. Tak jsem se rozhodl, že já mu dám dárek ten, že začnu žít šetrným způsobem života. Proto taky měly naše děti letos pod stromečkem mnohem menší nadílku než v minulých letech.
Ale vy působíte, jako byste už dávno žil eko a bio. Dokonce jste před časem vyloučil ze svého života cestování letadlem. Je vůbec ještě něco, na čem musíte zapracovat?
Určitě. Souzním například s názorem Grety Thunberg, která přišla s tím, že už si nebude kupovat žádné nové oblečení. Tohle bude taky jedna z mých cest. Vzhledem k tomu, že už nejsem anonymní osobou, cítím zodpovědnost za to, co dělám a říkám, a myslím si, že bych měl být i sám k sobě důslednější a přísnější.
Tak pokud máte plné skříně… Ale abyste za chvíli nevypadal jako vandrák, to by vám dobrou image nedělalo.
Mám. A když to bude nezbytné, tak si vyberu něco v second handu nebo na bleším trhu. Taky jsem našel několik firem, které vyrábějí oblečení z odpadků, z plastů v oceánech. Tahle myšlenka se mi líbí, upcycling vnímám rozhodně jako správný směr.
Co dalšího si odepřete vedle módních kousků?
Například maso a budu se snažit vyhnout se palmovému tuku. To jsou věci, které dost značně zasáhnou do mé životosprávy. A než abych něco kázal, prožiju to na vlastní kůži. Je to daleko lepší a účinnější. Když poučuje děti, aby nepily alkohol, někdo, kdo mu sám nikdy neholdoval, nemá to zdaleka takovou sílu a účinek, jako když jim to řekne alkoholik, který má za sebou krušnou odvykací kúru. A tohle je obdobné.
Naordinoval jste tento program i rodině, nebo v tom zůstanete sám?
Neordinuji to nikomu. Budu to prožívat sám, ale když se někdo ke mně přidá, budu moc rád. A klidně se mnou může i nesouhlasit a vyvracet mi některá moje témata a názory. Pokud přijde s něčím inspirativním... Líbilo by se mi vytvořit komunitu lidí, která si předává tipy a triky na to, jak žít šetrně.
Kolik videí do měsíce plánujete natočit?
Každé tři týdny jedno. A mezitím bych chtěl dělat live streamy. Některé odvykačky budou docela ostré, tak ať lidi vidí, jak trpím. Třeba je to pobaví.
Nehrozí, že se vám rozštěpí domácnost? Pakliže nehodláte Tamaru nutit, aby vás následovala, a každý si doma budete vařit to svoje…
Já si myslím, že co se stravy týče, jsme na tom podobně. Jediné, u čeho budu trpět, jsou čokoládičky mých dětí. Ale nemám srdce trhat jim je od pusy. Nejprve se je musím odnaučit jíst sám a pak to teprve můžu chtít po nich. Nehledě na to, že jsem to byl já, kdo je k nim kdysi přivedl.
Kde bude seriál k vidění?
Na sociálních sítích, protože chci, aby se volně šířil a zaznamenalo ho co nejvíc lidí. A exkluzivní příspěvky se objeví na stránkách Klub Klus. Na těchhle tématech dlouhodobě spolupracuji se Zálohujme.cz a jsem strašně rád, že mě i tentokrát podpoří. Mám rád kolem sebe schopné lidi, protože mě kopou do zadku, a tím pádem posouvají vpřed. Mým cílem je z každého dílu tohoto pořadu zformulovat tři body, které zahrnu do svého osobního manifestu a okamžitě začnu aplikovat ve svém životě.