2°C
Sáro, vaše role se docela slušně rozjíždí, za dva roky jste toho dost prožila, co bylo nejtěžší zahrát?
Nemám zafixované jeden moment ani scénu, které by pro mě byly v tomto směru signifikantní. Obecně nemám ráda postelové scény, a těch jsem na začátku pár měla. Jenže to bylo s Brunem, tedy mým hereckým kolegou a kamarádem Járou Blažkem, a vše proběhlo hladce. Překvapivě ani scény s Marešem, Michalem Slaným, jako těžké nevnímám. Nejspíš protože jsem zvyklá konfrontovat se s tímto typem mužských postav už od studia na DAMU. Náročné – nebo spíš emočně velmi vypjaté – pro mě byly scény, kdy Jana opouštěla Jardu Hejla, přestože k sobě cítili hluboké pouto... Do toho jsem se položila.
Vypadá to, že Jana si vybírá docela komplikované muže, máte to také tak?
Nemyslím, že si vybírám komplikované muže. Myslím, že komplikovaní muži si vybírají mě.
Imponují vám starší muži, nebo si rozumíte spíše s vrstevníky?
Imponuje mi především charakter. Neposuzuji muže podle věkové kategorie, ale spíš podle intelektu, humoru, přístupu k ženám. Tedy vždy záleží na konkrétním člověku, nedokážu generalizovat.
Podívejte se na video se Sárou Affašovou:
Můžete prozradit, co Janu čeká v nové sezoně?
Jana je čerstvě zamilovaná, takže uvidíme, jak se její vztah se Sašou (Pavel Batěk) bude dál vyvíjet... Díky roli v seriálu Po špičkách bude čím dál tím známější. Bohužel stinnou stránkou toho je mediální pozornost, která jí nebude příjemná a způsobí potíže i v Janině osobním životě. Kromě toho se schyluje k finální bitvě s Marešem, která by měla za otřesnou zkušeností Jany i Báry udělat velkou tlustou čáru. Ale na to, zda soud rozhodne spravedlivě, si ještě budeme muset počkat.
Kde a s kým jste byla o Vánocích?
Doma s rodinou, jako každý rok doposud.
Kdo vaří a co u vás doma nechybí na štědrovečerní tabuli?
Vaří maminka. A já ji za to obdivuji každý rok. Snažíme se se sestrou pomáhat, ale stejně toho udělá vždy nejvíc. Děláme hovězí vývar, kapří polévku, kuřecí řízky, kapří řízky, bramborový salát. Co je asi jiné oproti ostatním rodinám, to jsou krevety a mušle, které miluje zase tatínek. Odmalinka je tradičně děláme každé Vánoce.
Co máte na Vánocích nejraději?
Nejraději mám ráno. Zdobíme stromeček 23. večer, takže se probudím do jehličím provoněného obýváku, na stole štóla a vánočka, na tácku cukroví. Na prasátko už nečekám, většinou si v pyžamu a vlněných ponožkách zalezu na gauč pod deku, zapnu pohádky, dám si kakao, kus vánočky... A ve mně se rozleje ten příjemný pocit klidu. Prostě zase u maminky, no.
Tento rok byl rozhodně náročný pro nás všechny. Kdyby se mohla plnit vánoční přání, co byste si přála?
Moc bych si přála, aby – i po tom všem – lidi neztráceli naději. Aby věci nevzdali a bojovali dál, protože i o tom asi život musí být. Jednou jsme dole, jednou zase nahoře. Věřím, že když jsme teď dlouho dole, budeme pak zase dlouho nahoře a všechna investovaná energie nepřijde nazmar.
