2°C
Nakonec se ale dívala a s láskou vzpomínala. Snímek ji dokonce inspiroval k zajímavému hudebnímu počinu. Rozhodla se s manželem dát dohromady klan Šporclů a Kodetů a koledu Narodil se Kristus Pán, která ve filmu zní v podání Jiřího Kodeta a Emílie Vášáryové, předvést ve velkém obsazení.
Ve videu, které umístili manželé na YouTube, účinkuje 26 rodinných příslušníků. A i když mnozí z nich se naživo viděli poprvé, k rozmíškám podobným těm filmovým, kdy Kodet tepe svou dceru Jindřišku za to, že není schopná zahrát koledu na klavír bezchybně, nedošlo. „My Šporclové jsme víc do hudby a Kodetové zase do herectví, ale k muzice mají blízko a zpívat umí,“ vysvětluje Bářin manžel Pavel Šporcl. Ten měl rodinnou akci na starost hudebně i produkčně. „Pojali jsme to jako doživotní vzpomínku.“ Mezi spoustou hudebníků vyčnívá Šporclova maminka, která hájí barvy svého syna. Zatímco on hraje na modré housle, ona má na hlavě modrý klobouk. Strýc hraje na dudy, Pavlův bratr Petr Šporcl na violoncello… Mezi zástupci Kodetů jsou zase k vidění Anna Polívková se svou maminkou Evelínou Steimarovou. „S Aničkou i se svojí tetou Evelínou je Bára v kontaktu, a tím pádem i já a pak jezdíváme za naší rodinou do Českých Budějovic. Setkávali jsme se tam hlavně u příležitosti babiččiných narozenin. Dožila se sto jedna let,“ informuje Šporcl.
Sladit vánoční tradice prý nebylo žádný problém. „U nás býval kapr, teď jíme lososa. My jsme vždycky krájeli jablíčko, což Kodetové taky, ale možná lili víc olova, aspoň z Pelíšků to tak vypadá, tak ho teď lijeme taky. U Šporclů se zase pouštělo víc skořápek. Ale noky ani ňoky jsme nikdy nevařili,“ naráží houslista na slavnou filmovou scénu.
Ačkoliv byl velkým obdivovatelem Jiřího Kodeta, nebylo mu dopřáno poznat ho hlouběji. S jeho dcerou Bárou se totiž seznámil v době, kdy už byl slavný herec vážně nemocný. Několikrát mu ale v nemocnici hrál na housle a doprovázel ho na nich i při jeho poslední cestě. „Vybral jsem skladbu, kterou jsem mu vždycky chtěl zahrát, a to Gavottu od Johanna Sebastiana Bacha. Brali jsme to s Bárou tak, že hraji pro něj to koncertní vystoupení, na které se nikdy nedostal,“ vzpomíná ve své autobiografické knize Můj život (nejen) s houslemi, která právě vyšla.
Přiznává v ní, že původně měl v plánu usadit se až po čtyřicítce, ale Bára jeho názor změnila. Zakotvil už ve třiatřiceti. Přitom jejich láska nebyla z těch na první pohled. „Byla to láska na první poslech. Když jsem ho slyšela hrát Dvořákův koncert ve Smetanově síni, nemohla jsem popadnout dech a plakala jsem…,“ říká herečka.
Jsou spolu už patnáct let. Nejspíš i proto, že jejich povahy se doplňují. Věci, které Bára příliš řeší, on přehlíží. „Když jsem byl kluk, bylo to u nás klidné, nevzpomínám si, že by se rodiče někdy pohádali. Alespoň ne před námi. Jejich role byly jasné. Asi si celkem všichni dovedeme představit, jak to probíhalo u Kodetů. Od Báry vím, že někdy ještě emocionálněji než v Pelíškách,“ vzpomíná v knize.
Na obou stranách se koledy vždycky hrály a zpívaly se před rozdáváním dárků a je tomu tak i v jejich vlastní rodině. Pavel se starší dcerou Violettou přitom hraje na housle, mladší Sophie na violoncello, nejstarší Lily zpívá a Bára drží v ruce triangl. Ježíšek byl prý letos trošku chudší, ale všichni byli i tak spokojeni. „Jsme zdraví, a to je pro nás nejdůležitější. Covidu jsme se zatím úspěšně vyhnuli. A to něco málo, co si přály holčičky, myslím, že dostaly. Měli jsme pohodové Vánoce, bez zbytečných nervů, aby na ně měly naše děti pěkné vzpomínky.“
Když nemůže Šporcl koncertovat, snaží se pracovat na jiných projektech. Během jarního nouzového stavu streamoval koncerty, točil videa a připravil desku Paganiniana. „Vydává ji obrovská německá společnost, takže půjde opravdu do celého světa. Jsou na ní nejtěžší skladby houslového repertoáru,“ říká houslový virtuos. Na živá vystoupení netrpělivě čeká. „Měl jsem mít v lednu dvanáct koncertů v Izraeli, ale jsou přesunuty. Ono to bude ještě chvíli trvat, než se lidi přestanou bát chodit někam ve větším počtu. Navzdory očkování. I proto jsem přesunul svoji O2 arenu do Universa. Současná doba kultuře nepřeje. Ale jsem pozitivně smýšlející člověk, určitě to zvládneme.“ Na očkování zatím nespěchá. „Uvidíme, co se bude dít. Mám koncerty v zahraničí, a pokud bude podmíněn vstup do některých států očkováním… Všechno souvisí se vším,“ říká Šporcl, který je na stará kolena znovu studentem. Na Business Institutu se vzdělává v oboru PR a marketing.
