2°C
Potkáváme se na hodně luxusní večeři, jste na takovéhle akce zvyklá?
Nejsem na to zvyklá, je ale moc hezké si občas na takovou velkolepou akci zajít, a to ještě bez dětí, a dokonce i bez manžela.
Když se rozhodnete jíst venku, máte raději obyčejnou hospodu, nebo dáváte přednost luxusním restauracím?
Mám ráda to i to. Moc mě baví i jen tak zůstat doma. Občas je ale nutno to prostřídat, když už jsme často doma a pořád dokola vaříme to samé, jako jsou těstoviny a saláty, tak si řekneme, že musíme někam ven a dát si něco, co si doma neuděláme. Často si s mužem říkám, že půjdeme sami na večeři, ale většinou to nevyjde, protože nemáme hlídání. A nakonec i kdybychom ho mohli mít, tak je nám líto nechávat toho malého kvůli naší večeři s cizím člověkem. Těším se, až budeme moct opustit dům a zajít si na hezkou večeři, protože to mám moc ráda.
Jak se vaše děti chovají v restauraci, vydrží?
Chovají se úplně stejně jako všechny děti. Dělají bordel a my odcházíme vystresovaní a moc se nenajíme. Můj muž už prohlásil, že raději nikam nepůjde a uvaří si doma, hlavně když budou děti v klidu. Proto i dneska, když jsem tu bez dětí, tak si to moc užívám, protože všechno je najednou hrozně pomalé a já jen tak sedím a koukám a myslím si, že se poprvé za dlouhou dobu v klidu najím.
Jaké máte nejoblíbenější jídlo?
Mám ráda chobotnici.
Je něco, co nejíte?
Tak to je víc věcí. Od školky třeba nejím pudink a krupičnou kaši. Nemám ráda typicky české, těžké věci, jako je svíčková nebo na Slovensku segedínský guláš. Takové ty věci, které mě nutili jako dítě jíst, ale já to nechtěla a nakonec mi z toho bylo zle, kvůli tomu mi vůči těmto jídlům zůstala averze. Když se koukám na to, co nám dneska Zalando připravilo, tak si myslím, že to bude moc dobré. Mám také hodně ráda sladké, ráda si dám sladkou tečku. Nejsem ani vegan, ani vegetarián.
Co je takový váš majstrštyk? Co umíte nejlépe uvařit?
To je spíš otázka pro mého muže, protože ten je u nás přes vaření. Vaří moc dobře, a ještě k tomu rád. Myslím si, že já umím skvělé těstoviny, s bazalkou, rajčaty a olivami a dávám tam i opražené piniové oříšky. Bohužel to ale nikdo nejí, musí si tam nejdřív dolít smetanu a pak jim to chutná, takže já si vařím spíš sama pro sebe. Kluci naši jdou už do puberty a nejvíc milují maso, dokážou spořádat pořádnou flákotu, takže to vypadá, že za chvilku bychom zkrachovali, kdyby se krmili jen steakem. Zkrátka když se udělá maso, jsou kluci nejšťastnější.
Lepší tedy šatit než živit?
Rozhodně. Kluci na oblečení moc nejsou, hlavně aby to nemělo cedulky a nikde to neškrábalo, a pak to klidně může mít díry.
To jsme se dostaly krásně i k nakupování oblečení. Dáváte přednost nákupu on-line?
Naprosto, úplně a maximálně. Nakupování v normálních obchodech mě strašně vyčerpává, mnohem pohodlnější a příjemnější je objednat si to on-line.
Svou velikost už tedy dobře znáte?
Já ano, ale některé obchody to mají jinak, takže mi občas přijde něco, co mi je malé.
Teď v kinech běží film s vámi v hlavní roli!
Ano, je to podle skutečného příběhu, hraji baletku, která si nevzala moc fajn muže. Ten ji postupně od všeho odtrhl a velmi jí ublížil. Druhá půlka příběhu je už mnohem lehčí a veselejší a je o naději a přátelství. Takže to není úplná depka.
Měla jste nějakou baletní průpravu nebo jste dříve dělala balet?
Ne, já jsem se o to nikdy nepokoušela, protože jsem nikdy netoužila stát se baletkou. Kvůli roli jsem strávila několik hodin s profesionálkou, která mě měla naučit, jak držet tělo, ruce a uklonit se. Na těžké věci jsem měla dublérku.
Tanec jako takový vás baví?
Nevyhledávám ho, nechodím na diskotéky nebo do tanečních a nemyslím si, že bych byla talent. Obdivuji, když někdo umí tančit. Já nejsem typ, který by začal tančit uprostřed sálu a kterému by všichni začali tleskat.
Jedním z vašich hereckých partnerů je Saša Rašilov. Bylo to vaše první herecké setkání? A jak jste spolu vycházeli?
Ano, bylo to poprvé, ale musím říct, že jsem nikdy neměla problém vůbec s žádným hereckým kolegou nebo kolegyní. S Pavlem Křížem, který nastoupí po Sašovi, jsme se hrozně nasmáli. Ono to hraní také bylo na lehčí notu. Mohli jsme improvizovat a mně se moc líbí, když mám kolegu, který se nebojí improvizovat a vymyslet nový dialog, a já na to musím reagovat. Vznikají potom moc hezké a autentické scény.
Není to mnohem těžší, když se najednou nemáte čeho držet?
Naopak, pro mě je to jednodušší, jsem mnohem přirozenější, než když si mám pamatovat text od slova do slova, to mě trochu v té herecké kreativitě svazuje.
Tahle role byla evidentně hodně herecky barevná!
Vždycky jsem si chtěla zahrát alkoholičku, týranou ženu nebo feťačku, tak tady se mi to splnilo všechno v jedné roli.
Věříte v to, že to, co vyslovíte do vesmíru, se vám vrátí?
Věřím, že to, na co myslíme, tak to přitahujeme, tak pozor na myšlenky! A co si přejeme, se určitě splní, jen kolikrát v trochu jiné formě, než jsme si to představovali.
Co byste si chtěla splnit v novém roce?
Dali jsme si já a manžel závazek, že nebudeme rok pít alkohol. Mám moc ráda víno a šampaňské, ale paradoxně se na to moc těším a jsem zvědavá na pozorování sebe sama, jak to budu zvládat a jak moc těžké to bude. Jinak si nic jiného neplánuji, protože cokoli si naplánuji, to je vždycky úplně jinak. Takže budu doufat, že vše klapne tak, jak má.
