2°C
Vašemu bývalému muži hrozí kriminál. Malérů má více, kromě jiného ten, že vaším jménem společně se svojí partnerkou zveřejnili falešné erotické inzeráty. Jak to zvládáte?
Špatně. Rozhodně mi nedělá dobře, že chodím po soudech, které zasahují nejen do mého života, ale i do života celé mé rodiny. Nejzásadnější soudní spor není pravomocný a já se k němu nebudu vyjadřovat. Popravdě řečeno, nekomentovala bych ho, ani kdyby bylo všechno uzavřené. Nebyla jsem to já, kdo všechno vyvolal, ale nezbylo mi nic jiného než se obrátit na policii a věřit v justici. Proprala se na veřejnosti spousta špinavého prádla a já ho tam opravdu netahala. Rozhodně to nikomu neprospělo. V první řadě dětem, na kterých mi záleží nejvíc. Ne na starých křivdách, uražené ješitnosti nebo něčích ambicích, ale na tom, aby se děti nebály jít do školy, protože si spolužáci přečetli v novinách o tom, co se údajně děje u nich doma.
Nejvíc mluvíte o dětech. Občas jste se s nimi ocitla v dost složitých životních situacích, co bylo nejtěžší?
Asi když jsem skoro před třemi lety, po konci druhého manželství, vážně onemocněla. Půl roku jsem byla po nemocnicích s několika dost vážnými diagnózami. Asi mě dohnalo, co jsem v sobě léta dusila. Samozřejmě to byl velký zásah. Nejen pro mě, ale hlavně pro děti. Bály se o mě a já jim zase složitě zajišťovala péči po dobu, kdy jsem byla v nemocnici. Viděly mě na jednotce intenzivní péče, napojenou na hadičkách a přístrojích. Když jsem odtud odcházela, vážila jsem 42 kilo. Děti nejsou hloupé. Instinktivně cítí, že máma není v pohodě. A pak zákonitě nemohou být v pohodě ani ony. To bylo vážně nejhorší, co jsem kdy v životě zažila.
Jak vaše děti snášejí mediální zájem o své blízké?
Viktorinka a bohužel i její kamarádi a vrstevníci jsou čtenáři a uživatelé sociálních sítí. Takže právě ona byla a je už dlouho součástí všeho toho humbuku. To, že má rodiče a své blízké v médiích, nevadí, na to je zvyklá odmalinka. Ale poslední mediální výstupy a pak také diskuse na sociálních sítích s tím související její psychický stav hodně ovlivnily. Dost se to odrazilo i na jejím školním prospěchu. Ten už si s pomocí a podporou zvládla zlepšit, museli jsme ale zabrat všichni, v čele s Viktorkou. Markus sice ještě nečte, ale slyší, vnímá, vidí... Noviny v obchodech jsou pro něj prozatím „jen“ fotky mamky, taťky, ale obsah se samozřejmě vždycky od někoho dozví, jsou mezi lidmi, mezi dětmi. Já mám pak ten obtížný úkol vysvětlovat. Všechno, co se okolo nás děje, se nepříznivě odráží i na jeho chování. Ale to zvládneme.
Odpustila byste partnerovi nevěru?
Ano. Záleží na úhlu pohledu. Já, která jsem dvakrát rozvedená, nechci moralizovat. Když v něčem selžu jako partnerka, zamyslím se nad tím, pak možná nevěru pochopím.
Uhodil vás někdy nějaký muž?
Bohužel ano. Samozřejmě jsem občas dostala od táty, ale to je dávno pryč a dneska máme moc hezký vztah. Pomáhá mi a máme se rádi. Stalo se to ale i později. Jediné, co k tomu chci říct, je, že už nikdy nedovolím, aby se to opakovalo.
Celý rozhovor s Vlaďkou Erbovou si můžete přečíst v novém čísle Blesku pro ženy:
