Letos jste se podruhé vdala a podařilo se vám to úplně utajit. Jak je to ve vašem případě možné?
Bylo to velkým tajemstvím i pro nás. Týden před svatbou jsme se rozhodli, že se vezmeme na Danových čtyřicátých narozeninách. Bylo to spontánní rozhodnutí a bylo to překvapení i pro většinu hostů. Známe se s Danem necelé dva roky, takže svatba byla po roce, což se dá považovat za moc rychlé, ale jsme oba v takovém věku, kdy není čas ztrácet čas.
Prý by se lidé neměli brát v té fázi zamilovanosti, protože to potom dopadá špatně.
Neznám statistiky, ale na to kašlu. Myslím si, že když milujete muže a on vás požádá o ruku, tak není jiná odpověď než ano.
Aspoň vám odpadl stres se sháněním šatů a podobně, ne?
Ano, všechno to bylo hodně rychlé, skoro nikoho jsem nezvala a také prstýnky byly narychlo a šaty jsem měla z půjčovny. Přesně jsem si vysnila šaty, romantické s dlouhým rukávem, takové, které ladily k restauraci. Našla jsem přesně ty šaty a svatba byla úplně bez stresu.
Váš muž už má děti z předchozího vztahu, takže tlak na další dítě asi není?
Má dvě děti a žijeme mezi sebou v takové příjemné energii.
Plánujete společného potomka?
Ano.
Vztahy mezi vámi a vaším bývalým manželem jsou v pořádku?
Spíš nefungují, ale je to v pořádku, někdy je to lepší.
Potkáváme se na akci salonu krásy, který slaví čtrnáct let. Dokážete se vžít do své kůže před čtrnácti lety?
Je mi osmatřicet, takže to znamená, že mi tehdy bylo čtyřiadvacet, a to bylo hodně jiné. Chtěla jsem tehdy spoustu věcí, pracovala jsem v televizi už pár let, byla jsem celkem zaběhnutá a měla jsem přehnané sny. Ještě jsem neměla syna, takže jsem byla neukotvená a možná bych řekla i sobecká. Musím říct, že bych neměnila. Věk kolem čtyřicítky je krásný, dává vám už jistý nadhled. Ona je čtyřicítka dost zlomová, buď se sesypete a zhroutí se vám svět pod nohama, protože kolikrát si na sebe nahrneme za ta léta tolik, že se nám podlomí kolena, nebo najdete sama sebe a pak je to kouzelné.
Čas nás nešetří a pomaličku nás ohlodává. Nebojíte se stárnutí a vrásek?
Myslím si, že krása je o tom, jak jste krásná zevnitř, a to potom vyzařuje i ven. Mnoho mladých, krásných holek jsou případy, které ještě nemají dostatečně vyvinutou duši, takže jim ta vnitřní krása chybí a je to trochu telecí. Záleží na tom, co se komu líbí, jen s povrchní krásou se nedá žít. Nikdy jsem si ani své chlapy nevybírala podle vzhledu, jen pekáč buchet vztah nedělá, musí to být celý balíček. Ale abych se vrátila k té čtyřicítce, stárnutí a vráskám. Já jsem zatím v pohodě, ale kamarádky padesátnice mi už říkají, že tam je to horší. Beru to tak, že kromě liposukce vnějších stehen před deseti lety jsem si nenechala nic upravit. Prsa si taky nenechám upravit, už jsem se rozhodla i po kojení, protože teď už je to zase celkem dobré. Na vrásky na čele jsem si nechala píchnout botox a jinak o sebe pečuju úplně normálně. Patlat se deseti krémy denně mi přijde zbytečné. Kolikrát se stačí dobře vyspat.
Asi je také dobré mít doma muže, který obdivuje vaši krásu – a kterého doma prostě máte.
Zrovna teď čtu výbornou knihu od Osho, což je indický duchovní učitel, a on tam píše, že ženy z devadesáti sedmi procent vyžadují, aby jim muž vyznával lásku každý den. Měl by jim nosit květiny, jahody, zmrzlinu, a kdo ví co ještě, a když to nedělá, tak žena bude toužit, aby to pro ni dělal někdo jiný. Většinou na začátku vztahu se to jakž takž daří, ale jak říká Halina Pawlowská, moje dobrá kamarádka: "Moje rada zní: Muži, chvalte svoje ženy a říkejte jim, jak mají krásný zadeček, i když už to třeba není pravda. Působí to jako kouzlo."
Co vy osobně považujete za zázrak?
Pro mě je zázrak narození dítěte, to, že člověk může žít s tím, koho má rád, dobrý spánek, dobré jídlo a spousta věcí. Prožívám celkem zázračný život, snažím se jít těm hezkým věcem naproti, protože jak se říká: co vyšleš, to přijmeš. Myslím si, že životní scénář máme v rukou sami, tak se snažím ho žít pozitivně.