2°C
Kontroverzní, bizarní, odvážná, vulgární i ulítlá. To jsou přívlastky, které jsou v médiích s tvým jménem a tvorbou spojovány. Jak na to reaguješ?
Upřímně řečeno bych byla daleko smutnější z toho, kdyby se o mně a mé tvorbě mluvilo bez emocí a v neutrálním pojetí ve smyslu – přehlídka byla „pěkná“, „dobrá“. Mrzelo by mě, ba bych byla dokonce smutná z toho, kdybych v lidech svými kolekcemi nevzbuzovala žádné emoce. To je podle mě to nejhorší, co se může stát. Zároveň ani nestojím o superlativa a reakce ve smyslu „dokonalosti“ směrem k mé tvorbě. Nejsem totiž dokonalá, perfektní, jsem zkrátka jiná. Možná divná? (smích)
VIDEO: Jan Bendig na Slavíkovi v originální vlečce: Oblékl Gotta, Bílou a další...
Vybíráš si na základě svého kontroverzního stylu i modelky a modely? Myslím tím, že kupříkladu zpěvák Jan Bendig, MMA zápasnice a moderátorka Kateřina Klinderová alias Kundosaki nebo zpěvák Jaro Smejkal, kteří jsou tvářemi tvých přehlídek, se sami prezentují extravagantní módou. Existuje tam tedy určitá souvislost?
Když to tak poslouchám, něco na tom bude (smích). Ale abych to tedy uvedla na pravou míru... Byla jsem oslovena již několika agenturami a soutěžemi krásy, které mi chtěly propůjčit své tváře, a šlo o opravdu nádherné ženy. Ale jsou zkrátka prvoplánově krásné a já spíše hledám právě tu nedokonalost, o které jsme se bavily na samotném začátku. Mám ji na lidech ráda. Protože právě určitými anomáliemi jsme originální. Tím pádem to jde ruku v ruce s mou tvorbou. A proto můj výběr modelů a modelek se vyloženě zakládá na lidech, kteří si mě sami vyberou, protože ve mně vidí něco, co je s nimi spřízněno. Nebo jsou to obyčejné holky z ulice. Protože většina z nich byla právě na ulici oslovena. Nějakým svým zvláštním způsobem mě zaujaly, tak jsem je oslovila.
Jak nahlížíš na současný svět modelingu? Opravdu je více diverzní než před lety?
Diverzní sice je, otevírá daleko větší možnosti než dříve, ale ideál krásy je dle mě stále stejný. Svět má svoje přenádherné topmodelky s tradičně štíhlými křivkami a nechce to měnit. Nebudu ale pokrytec, a mám-li být upřímná, mnoho žen by takto chtělo vypadat a na štíhlé vysoké figuře se zajímavým výrazem ve tváři chtě nechtě vypadá oblečení nejlíp, a upoutá tak daleko více než na normální, obyčejné dívce. Tohoto faktu se nezbavíme. Ale kolik procent populace takto reálně vypadá? Já tak potřebuji ukázat lidem, že i právě normální dívky, ženy mohou nosit i to, co světové topmodelky, že to zkrátka jde. Chci se tak co nejvíce dostat pod kůži reálným ženám.
Tvá tvorba je velmi různorodá. Obsahuje skvostné dlouhé večerní, kalhotové oversized kostýmky, flitrované sukně i spodní prádlo. Na koho svou tvorbou vůbec míříš a kdo si u tebe zaručeně nevybere?
Máš pravdu, mé věci jsou opravdu různorodé, stejně tak jako lidi, kteří mě oslovují. Navrhovala jsem kostýmky pro zaměstnance do restaurace, casino oblečení pro hostesky, obleky a doplňky pro DJs a takhle bych mohla pokračovat dlouho. Vybírají si mě tak lidi s ne úplně všední profesí, řekla bych. Tahle konkrétní cílovka si mě vybrala sama. A myslím si, že si u mě nevyberou business ženy, které mají zarytý elegantní a casual styl, který nechtějí jakkoliv změnit – či minimálně lehce obměnit... Ne že bych je nedokázala obléknout, ale nenaplňovalo by mě to. I z jejich strany by bylo škoda se mnou trávit čas, nepotkaly bychom se v názorech, a měly by se tak zaměřit na jiného profesionála v business a elegantním sektoru.
Jak dlouho trvá vytvořit jeden model od prvotní myšlenky po finální produkt? Co třeba konkrétní příklad: věhlasný kalhotový kostým s pláštěm, který od tebe vynesl Jan Bendig na České slavíky?
3 týdny. Na róbu.
Tak to jsi docela rychlík!
Docela jo, ale mám několik externích zaměstnanců, takže se to dá zvládnout. Více než tři týdny s jedním fittingem to opravdu není.
Přibyli ti fanoušci a klienti na základě valných reakcí na již zmíněný model, které doslova obletěly Česko?
Přibyli. Ale tady to bylo o něčem jiném. Konečně mě začala spousta lidí opravdu vnímat. Vědí, že existuji. A ten, kdo nebude vědět, kdo jsem, co dělám za tvorbu, tak toho odkážu právě na „róbu“, kterou jsem navrhla pro Honzu Bendiga. To je můj rukopis.
Co o modelu ještě nezaznělo a co bychom o něm měli vědět?
To, že ho vlastně vymyslel můj přítel. (smích) Už předminulý rok jsem měla totiž tvořit šaty pro Evu Burešovou, tak mi řekl, že by bylo fajn, kdyby byl na nich Kája. Přišlo mi to jako skvělý nápad, ale nakonec jsem se nerozhodla jen pro něj, ale pro všechny vítěze ankety, protože jsou všichni stejně důležití. A tak jsem záhadným způsobem dala dohromady všechny hlavy. Měly to tedy být původně šaty, jak jsem zmínila, nakonec látka spatřila světlo světa jinak.
Líbilo se mi, jak je Honza Bendig doplnil perlami. To jsi mu poradila ty?
Doladil si to sám, on to má v krvi. Je to jeden z mála lidí, kteří si to dokážou zkombinovat tak, jak já bych si to představovala. Chlapi by měli mít větší odvahu nosit tyhle prvky. Ženský vás hrozně přehlušují, jste v pozadí a je to vaše chyba!
Takže by se měli pánové oblékat do ženského oblečení a nosit výraznější doplňky stejně tak jako Brad Pitt sukni, Harry Styles šaty a boa z peří a podobně? Jaký na to máš pohled?
Nejsem zastáncem toho, že by se muži měli oblékat jako ženy, pokud se v tom necítí dobře. Nechci je navádět k tomu, aby si oblékali třásně, peří a korálky. Vůbec o tohle nestojím. Ale spousta z nich by měla otevřít oči v barvách či střizích. Nikdo po nich nechce sukně. Chápu, že kytky a srdíčka jsou moc, ale třeba zvířecí vzory snese každý!
Na tvorbu Debbie Brown se podívejte v naší fotogalerii.
