Česká rodina v Thajsku: Najednou jsme tolerantnější | Pro ženy | Blesk.cz

Česká rodina v Thajsku: Najednou jsme tolerantnější

25. prosince 2013 | 09:00

Je to zvláštní, ale tady jsme na hmyzí havěť všeho druhu nějak tolerantnější. To co bysme doma, nebo v jiné zemi na dovolené tvrdě reklamovali zvýšeným hlasem v recepci hotelu, to tady vnímáme jako nějaké zpestření, důkaz našeho dočasného života v tropech.

Tak třeba mravenci. Taky je doma máme. Občas. Jakmile se ale nějaký ukáže, jdeme po něm chemií. Nekompromisně. Nedej Bůh takový mol nebo snad dokonce šváb či rus. To už vůbec!

A když pře dvěma měsíci přinesl některý z kluků domů vši (ze školy, prý je to normální) brala to Soňa jako národní tragédii a dva týdny jsme do noci hlavy myli v nejrůznějších přípravcích, pod lampou speciálním hřebínkem nekonečně česali a jako opice si je vzájemně prohlíželi.

Žijeme hmyzu blíž

Česká rodina v Thajsku
A teď jsme tu v Thajsku jako vyměnění. Je fakt, že po příjezdu jsme kukly mola šatního přilepené leckde po zdech seškrábali a na trávník za domem vynesli. To ano. Ale třeba takovou můru, velkou jako dlaň jsme tady nedávno večer naháněli ve čtyřech. Ale pozor! naším cílem nebylo ji usmrtit, nebo dokonce zasáhnout sprejem. My jsme se ji snažili zachránit, navést zpět k oknu nebo ke dveřím. Hlavně pozor na pel na křídlech!

Chrobák kosmetický

Česká rodina v Thajsku
Vrcholem všeho byl brouk velký jako palec, nádherně do světle hněda zbarvený, s dlouhými krovkami. Viděl jsem ho cudně zalézat do Sonina kapsáře na šminky. Řekl jsem jí to. A čekal na reakci. Překvapila mne: „Jo, já ho tam taky viděla,“ řekla klidně. A to šla zrovna do koupelny. Opatrně přitom zašramotila právě tam. Trochu vyjekla, ale jenom malinko. „Jo, ještě tu pořád bydlí.“

Přeci jenom mi to nedalo a řekl jsem si, že brouka přestěhuju. Opatrně jsem vybral malovátka z brašničky. Brouk nikde. Soňa se mě ptala: „Je tam?“ prostým hlasem bez jakékoliv emoce, jen zájem o informaci. A já povídám: „Odešel“.

Česká rodina v Thajsku
A bylo. Já nás nepoznávám. Ale ještě víc jsem na nás zvědav zase doma po příjezdu.

P.S.

Jooo, málem jsem zapomněl. Cukr dáváme do lednice. To není žádný místní kuchařský fígl, to je kvůli mravencům. Jsou skoro dvoucentimetroví a na nic se nikoho neptají!

Česká rodina v Thajsku
Avšak nejvíc nepříjemní jsou ti miniaturní červení, stačí někde zapomenout drobek čehokoliv živočišného a okamžitě jsou na místě. Když jim člověk omylem stoupne do „dálnice“ pustí se do něj stejně jako do drobku šunky od snídaně.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz

Autor: Jan Rýdl