Česká rodina v Thajsku: Košile, kravata, vysavače. Jako doma | Pro ženy | Blesk.cz

Česká rodina v Thajsku: Košile, kravata, vysavače. Jako doma

26. prosince 2013 | 09:30

Díky naší on-line reportáži se ozývají lidé, jejichž osudy by nevybájil ani Hans Christian Andersen nebo Jules Verne. Dneska jsem po internetu například mluvil s Olgou. Bydlí v podstatě kousek od nás.

Mluvil jsem s Olgou

Ukázala mi na webkameru její bílou kočku a mluvila o tom, jak jí její sestřenice před mnoha lety požádala, aby ji doprovodila do Austrálie. Tam jí pak velmi vzdálený příbuzný přemluvil, aby zůstala. Tak prosté to bylo.

Mezi klokany prý žila nějakých 15 let, ale když úřady ne a ne vyhovět její žádosti o trvalý pobyt, namíchla se a začala hledat něco jiného. A někdo jí poradil Thajsko.Poptala dům na prodej, ale ceny byly tehdy tak nízké, že se jí to zdálo podezřelé.

Česká rodina v Thajsku
Tak poslala z Austrálie známého, aby ty thajské nemovitosti prověřil. Záhy se známý ozval, že je to tak opravdu a že jsou některé z nich pěkné. A jak Olga řekla, přiletěla se podívat a rovnou v tom prvním vyhlédnutém domku zůstala.

Werich na thajských vlnách

Má to tři kilometry k moři a třikrát za týden k ní zajde místní paní jako pomoc v domácnosti. Uklidit a tak. Olga tvrdí, že moc necestuje. Užívá si klidného života tam, kde jí to vyhovuje. Cestu do „špitálu a do oblíbené restaurace“ zná prý i poslepu.

Česká rodina v Thajsku

A tak si tu žije. Doma v republice je díky internetu v podstatě denně, oblíbila si rádio se staršími písničkami a povídáním. Občas vysílají Wericha s Horníčkem a to Olga tady v Thajsku moc ráda.

Život obchodního cestujícího

Sedím si po obědě na terásce, děti a manželka odpočívají v postýlkách mírně předem vychlazených klimatizací. Když najednou někdo nesměle u schodů na terasu volá: "Helo!". Koukám, a on tam Thajec v bílé košili, s kravatou a úředními deskami v ruce. Myslel jsem si, že po nás sotva po pár týdnech na ostrově jdou úřady. Nene, byl to podomní prodej služeb.

Česká rodina v Thajsku

Solidní Thajec v kravatě pozdravil – thajsky – a otevřel před mýma očima své desky. Hned na první stránce na mne civěla obrovsky zvětšená fotka nějakého cizopasníka. Thajec drmolil a listoval dál. Byly tam i další fotky, ale hlavně texty. Nicméně místním písmem, které vypadá jako spousta žížal pod proudem. Nerozuměl jsem ničemu.

Volím mezi vysavači a roztoči

O minutu později mne napadlo podívat se, čím ten solidní kluk přijel. A bylo jasno. Kousek od našeho domu stála dodávka a na korbě seděly dvě docela mladé Thajky – taky v košilích a kravatách – a v rukách měla každá rouru od luxu. Doslova visely očima na svém kolegovi, aby vyrazily, jak jen kývne.

Česká rodina v Thajsku

Zastavil jsem spád thajských slov, přiměl sympaťáka sklapnout desky, na holky jsem zamával jako že ne a zdvořile je odeslal pryč. Úplně stejně jako zhruba před rokem u nás na vesnici. Tam taky objížděli tihle mistři „bezroztočového“ spaní vesnici a děsili sousedy hrůzostrašnými obrázky. Jako doma, jako doma.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz

Autor: Jan Rýdl