Manžel zahynul v Dachau, vzala jsem si nakonec jeho přítele, vzpomíná pamětnice Ilsa Maier

8
FOTOGRAFIÍ

7. května 2020 | 06:00

Do svých sedmnácti let prožívala pamětnice Ilsa Maier velmi šťastné období. Se sílící nenávistí vůči Židům se však její život začal rychle měnit. Koncem roku 1941 nastoupila se svou maminkou do jednoho z prvních transportů do Terezína, tam ze začátku nebyla vůbec nešťastná. Vůbec totiž nevěděla, co všechno ji čeká.

Ilsa Maier se narodila v květnu roku 1922 v Brně jako Ilsa Drexlerová do dobře situované židovské rodiny. Podle svých slov prožívala velmi šťastné dětství až do svých 17 let. Tehdy – 15. srpna 1939 – zfanatizovaná skupinka nacistů zaútočila na Židy v jedné z brněnských kaváren a Ilsin tatínek útok nepřežil.

Pokus o odjezd do Anglie zmařilo vypuknutí druhé světové války v září 1939. I přes sílící perzekuci židovského obyvatelstva se Ilsa snažila žít normálním životem, dokud to bylo možné. Studovala reálné gymnázium, poté pracovala v židovské školce. Koncem roku 1941 však spolu s matkou musela nastoupit do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. Tam Ilsa pracovala nejprve jako ošetřovatelka u kojenců, kvůli sérii onemocnění však po čase musela zdravotnictví opustit a pracovala jako vychovatelka předškolních dětí. "Já ze začátku v Terezíně nebyla vůbec nešťastná, i když jsme měli hlad. Protože jsme nevěděli, co nás čeká," vzpomíná.

Staré, nemocné a matky s dětmi vystříleli nejdříve. Mrazivé vzpomínky pamětnice

Když byl její tehdejší manžel, kterého si vzala těsně před odjezdem do Terezína, roku 1944 přiřazen do transportu na východ, Ilsa se dobrovolně přihlásila s ním. V Osvětimi-Birkenau se Ilsa setkala se svou sestřenicí Margit (později Novákovou) a spolu byly v selekci určeny na práci. Ilsa Maier i Markéta Nováková jsou zachyceny na unikátním snímku neznámého fotografa – nacistického dozorce. Ilsa po mnoha letech fotografii náhodně objevila v newyorském knihkupectví v publikaci o osvětimském veliteli Rudolfu Hössovi.

Po šesti týdnech v Birkenau byly obě sestřenice transportovány do slezského městečka Bad Kudowa (česky Lázně Chudoba, dnes Kudowa Zdrój v Polsku) jen pár kilometrů od českého Náchoda. Byly internovány v koncentračním táboře spadajícím pod tábor Gross Rosen a musely pracovat v těžkých podmínkách ve zbrojním průmyslu. V Kudowě se také v květnu 1945 dočkaly osvobození.

Nucené práce byly peklo, nemocnice oproti tomu ráj, říká pamětnice Dagmar Procházková

Po válce se Ilsa shledala se svou matkou i babičkou, zato její manžel zahynul v Dachau. Začala studovat a sblížila se s manželovým přítelem Františkem Maierem, za něj se nakonec provdala. Celá rodina využila pozvání strýce a roku 1947 odcestovala do USA. Úvahy, zda mají v Americe zůstat, nebo se vrátit, vyřešil únorový komunistický převrat. Ilsa s rodinou dodnes žije v USA, vychovala dva syny. Do staré vlasti se často vrací, především za svou sestřenicí Markétou Novákovou.

Další příběhy Paměti národa čtěte ZDE >>>

Příběh, který jste právě četli, zaznamenali dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum pro největší veřejně přístupnou sbírku vzpomínek Paměť národa (www.pametnaroda.cz). Pomozte i vy zachovat další svědectví pro budoucí generace! Dokumentování a uchovávání příběhů 20. století můžete podpořit na webu https://podporte.pametnaroda.cz. Nebo se přihlaste na benefiční Běh pro Paměť národa: https://www.behpropametnaroda.cz.

Uskuteční se v květnu 2020 na 13 místech po celé České republice, v Praze 23. května. Běžet ale také můžete kdekoli! Běží se měřené trasy na 5 a 10 km, symbolický 1 km, štafeta a přihlásit se mohou i firmy. Děti čekají krátké trasy a najrůznější zábava. Běh můžete symbolicky někomu věnovat - vaší babičce, která pro vás byla vzorem, Miladě Horákové nebo jiné inspirativní osobnosti z naší minulosti. Běh pro Paměť národa podporují patroni a patronky - sestry Geislerovy, herečky Lenka Krobotová a Petra Nesvačilová, olympionici Vávra Hradilek a Eva Samková a další. Přijďte i vy a podpořte Paměť národa!